s k é. V Hromádkových „Prvotinách pěkných umění" učiněna r. 1813 poprvé výzva, aby skladatelé obrátili pozornost k národní písni, resp. aby písně sbírali. Skladatelé naši však dlouho a dlouho nevšímali si, bohužel, lidového umění vůbec. A tak je pro nás příznačné, že dlouho jen literáti o lidovou píseň se zajímali a lidové písně též sbírali. Tak vznikly první naše sbírky písní: Čelakovského, Kollárova a j., většinou však bez nápěvů.

Nejstarší z větších sbírek českých s nápěvy úplnými je teprve sbírka Erbenova „Prostonárodní české písně a říkadla", pocházející z r, 1864-*) Neúnavného našeho Sušila inspiroval ku sbírání Čelakovský, jenž r. 1824, požádal ho — jak sděluje František Bartoš — za některé písně moravské pro svou sbírku „Slovanské národní písně". Po stopách Sušilových chodili pak ostatní sběratelé, zejména František Bartoš s Martinem Zemanem, jenž má obzvláštní zásluhy o sbírání lidových písní na Moravě. Velkých zásluh o sbírání lidových písní v Čechách získal si rovněž Č e-něk Holas, jehož velká sbírka „České národní písně a tance" jest vzácným doplňkem staré sbírky Erbenovy.

Ze skladatelů první a takřka jediný Leoš Janáček hlouběji vnikl v lidovou oblast písňovou, jakož i v hudební umění lidové vůbec, nasbírav sám slušnou řadu písní i uplatniv své poznatky, nabyté studiem lidového umění, ve skladbě umělé: v t. z v. hudbě „národní". Vítězslav Novák ovšem neobyčejně čestné místo tu zaujímá: ze skladatelů novějších.

Něco je zde ještě pozoruhodne — pokud samotného sbírání písní se týká: že i v tomto ohledu museli míti Němci u nás své první slovo- Nešli jsme síce v práci této slepě za nimi; k nám — na Moravu — přistěhoval se zájem o sbírání písní z Čech. Ale přece nejstarší sbírkou lidových písní moravských zůstane na vždy: sbírka německých písní národních, jež v Kravařsku sebral a pod názvem „Fylgie" vydal Josef Jiři Meinert r. 1817. Od toho roku datujeme též původ menších neněmeckých sbírek národních písní lidových, jež však též dlouho a dlouho nepovšimnuty ležely v museu Františkově v Brně, a o nichž teprve zasloužilý František Bartoš se zmiňuje.

*

Je už množství sbírek písní lidových a písní — do tisíců- Ani nelze přesně stanovití počet jejich. Jen Bartoš-Janáčkovy sbírky na př. obsahují bezmála tři a půltisíce písní, Slovenské spevy Kadavého, Ruppeldtovy a Meličky: téměř 2000 písní, Sušilova sbírka přes 800 písní atd., atd. V museu Sv. Martinském na Slovensku mají prý v rukopise na ÍO.OOO písní, a Český výbor pro národní píseň na Moravě a ve Slezsku — odbor komise pro Národní píseň v Rakousku — oznamoval jíž roku 1909: 5457 nově sebraných písní.

Pojala-li tudíž roku 1819 „Společnost přátel hudby Rakouského mocnářství" ve Vídní krásný úmysl: sbírati po všem mocnář-■31 v í lidové písně a tance i jejich nápěvy, a dála-li se první sbírka lidových písní moravských z vyššího nařízení: ať tedy

*) Začátky její pocházejí už z r, 1842.