kteří potom zavítali na výstavu a šířili o ní vědomost a uznání do širého světa.

Za usilovných příprav к výstavě, za opojného nadšení z plného zdaru velikého národního díla Níederlovi byloneustále přední starostí budoucí Národopisné museum českoslovanské, hlavní cíl a výsledek Národopisné výstavy. Vedoucím činitelům při výstavě bylo jasno, že vzácný, ale výstavně plynný materiál, pro budoucí obraz o českém lidu tak drahocenný, lze к středisku kulturních snah českých trvale upoutati jen včasnou organisací a rychlou, vytrvalou prací. O uskutečnění Národopisného musea českoslovanského mělo pečovati zvláštní sedmičlenné kuratorium, jehož Niederle byl duší. Zavčas, ještě průběhem výstavy, byl jmenován správcem budoucího musea. Rozvinul ihned pro ústav, jehož budoucí podoba a ráz byly mu úplně svěřeny, energickou činnost. Na zachránění památek národopisných bylo vydáno provolání к národu, venkovské odbory národopisné prosebnými dopisy žádány o předměty jimi sebrané a výstavě na čas svěřené. Ale všeobecné apely zpravidla mívají malý účinek. To se osvědčilo i v tomto případě. Bylo nutno ucházeti se o předměty u každého majitele zvláště. A představme si obrovskou práci, se získáváním předmětů národopisných spojenou: správce, jemuž byla na počátku přidělena jediná síla písařská, musí procházeti nesčetnými odděleními Národopisné výstavy, musí prohlížeti a s národopisného i uměleckého hlediska oceňovati každý z tisíců předmětů, na výstavě i ve skladištích podle druhů v rozmanitých koutech výstavních roztříděných, vybírati nejcennější a nej významnější, zjišfovati majitele jejich, píditi se v kancelářských záznamech po jejich adrese, prošiti o předmět — na zakupování byla tu s počátku dotace jen 300 zl, —, prošiti nejednou i po druhé a po třetí, získané předměty zapisovati do seznamů a označovati jako majetek musejní a podobné práce. A to vše bylo nutno vykonatí rychle, než žhavé železo zchladlo, totiž průběhem krátkého období výstavního. Pro budoucí ústav vyžadovány odborné časopisy a noviny, knihy. Ale práce odměňovala -původce zaslouženou radostí: záhy dostavovalo se na českém venkově — hlavně zásluhou učitelstva — slibné porozumění pro veliký účel. Předměty byly četně věnovány.i nové slibovány, takže pořadateli v mysli rostl obraz o budoucím museu jasnější a jasnější. Ještě před ukončením výstavy Níederle mohl výkonnému výboru a potom i veřejnosti ohlašovat), radostnou předpověď: „Národopisné museum bude hned na počátku svojí existence, hned při zavření výstavy museem velikým, jedním z největších lokálních musejí národopisných Evropy." Prostorné místnosti, velkodušně propůjčené v památném paláci hr. Sylvou Tarouccou ještě za výstavy budoucímu Národopisnému museu, že budou již bohatým sbírkám příliš těsné. Správce účel a program musea osvětloval články v novinách (uvádím jmenovitě jeho článek „Národopisné museum českoslovanské" v „Národních listech" 1895, č. 254. a 258.), kde bylo lze, agitoval osobně i pomocí uvědomělých přátel' národopisu českého.

Obratně hleděl s výkonným výboirem výstavním čelíti nebezpečí, které velikému ústřednímu museu vznikalo z přečetných národopisných musejí krajinských, podniků jistě důležitých; ale v nejednom