Tab. II. b) Průměrná výška dívek české kolonie ve Vídni dle původu a v srovnání s jinými dívkami,

(V závorkách udán počet zkoumaných dítek.)

Ammon a j. nalezli městské obyvatelstvo vyššího vzrůstu než venkovské a Mícha j lov-Erismann, jakož i Geissler a Uhlitzsch městské děti větší než vesnické, ale opak tvrdí Ranke, E, Schmidt, Bowditch, Beddoe a j. Jedni vysvětlují vyšší vzrůst venkovanů lepšími hygienickými poměry na venkově, druzí značnější výšku městského obyvatelstva blahobytem a lepší výživou v městech. Ammion7) zjistil u badenských branců postupnou shodu mezi výškou a bydlištěm branců, naleznuv totiž ze 100 městských (jichž otcové pocházeli již z města) 35%, z po-loměstských (t. )., jichž otcové se přistěhovali do města) 32.5%, z branců do města přistěhovalých 23.0%, a z venkovských jen 16.3% vysoko-rostlých. Ammon vysvětloval tento zjev jakýmsi přírodním výběrem, který se jeví dle něho značnější přitažlivostí města pro obyvatelstvo určitých fysických vlastností, jaké jsou vyšší vzrůst, dlouholebost atd., ale zároveň podává dle úředního šetření doklady pro to, že výživné poměry ve městě jsou výhodnější, tak že tovární dělník ve městě se lépe živí než „střední rolník". Avšak šetření v jiných krajinách nesvědčí pro to, že by se všude děl „přírodní výběr" v tom směru, jak to Ammon líčí. J, Ranke má naopak za to, že ve městech jsou poměry pro vzrůst horší než na venkově a že pouze tam, kde chudoba a tovární práce venkovské obyvatelstvo tíží, jsou poměry ve městech píříznívější. Dozajista panují v jednotlivých krajích dle majetnosti lidu, dle zaměstnání, dle zdravotního stavu, dle velikosti obcí atd. zcela různé poměry pro vzrůst.