Na začátku našeho kulturního vývoje stojí neolith. 0 diluviálním člověku, předchůdci neolithika, stačí pouhá zmínka, poněvadž nebylo Izie dosud organicky spojití jeho kulturu s neolithem, ač možnost není vyloučena.

Neolith, t. j. čistá mladší doba kamenná, existoval skutečně v Čechách a vykazuje dvě stadia vývojová, repraesentovaná zvláštními skupinami keramickými (pcrýsované nádoby bombovité, tečkovitě ornamentované nádoby tvaru hruškovitého). Do nedávna bylo sporno, zdali se mladší kultura neolíthická u nás vyvinula spontánně ze starší, anebo přišla-li k nám později z ciziny. Přímo klasický materiál, který byl nejnověji na základě vědeckých výkopů získán zemským museem, dokazuje správnost tvrzení o vývoji autochtonním.

К neolithu se připojuje znamenitá perioda t. zv. kultury přechodní, jež vyplňuje dobu mezi čistou kulturou kamennou a nejstarší bronzovou. Kultura přechodní vyznamenává se bohatým rozčleněním a veskrze cizím původem svých kulturních složek. Byla to epocha mohutné revoluce kulturní, která se odehrála ve středu národa neolithi-ckého následkem čilých obchodních styků s cizinou. Rozeznáváme v této epoše hlavně kulturu kamieňskou a duryňskcu, kulturu zvoncových pohárů a kulturu nordickc-polabskou, pak kulturu t. zv. podu-najsko-terramarní a kulturu alpských nákolních staveb. Do doby přechodní spadá též první vystoupení předmětů kovových (ze zlata a mědí). Jmenované kultury nacházíme v severních Čechách nejčastěji na bezpečných hradištích, našich prvních obchodních emporiích, jakož i pcdél největších řek, jimiž se řídily prastaré cesty obchodní. S novými druhy kultur objevuje se současně zvláštní ritus pohřbívání, jako doklad nového nazírání náboženského, ano pozorujeme i dříve neznámý přepych a blahobyt.

Naši dobu přechodní, která vykouzlila v Čechách život překypující silou a nebývalým bohatstvím, lze nazvati nej skvělejší a nej-důležitější předhístoríckou epochou tehdejší celé střední Evropy. V těchto dobách nacházelo se v Čechách hlavní mezinárodní překladiště centrální Evropy a zde prováděla se hlavní výměna zboží, které sem přivážely přečetné obchodní karavany z dálného severu a jihu.

Tato skvostná kultura přechodní byla matkou naší kultury únětické, jež proslula ve světové literatuře jako typická nejstarší bronzová kultura středoevropská. Únětická kultura omezuje se na střední Čechy a vyniká markantní keramikou, svéráznými typy bronzů (únětické jehlice a dýky) a zvláštním druhem pohřbů (únětičtí skrčkové). Úhledná keramika souvisí geneticky s onou jižních terramar a nákolních staveb z doby přechodní. Převládající kov byl bronz vedle mědi a zlata. Zmínky zasluhují bohaté náhrdelníky jantarové.

Mladší kultura bronzová vniká do Čech dvěma směry: od jihu a severu. Jižní Čechy byly dosud skoro neobydlené a tak zvaný národ jihočeských mohyl přinesl sem již velmi vyvinutou mladší kulturu bronzovou. Po severních Čechách rozšířil mladší kulturu bronzovou národ lužických hrobů žárových, který našel na východě taktéž neobydlenou půdu, kdežto se v severních a středních Čechách setkal s autochtony kultury únětické. Jak v jižních, tak i v severních Čechách doznaly původní kultury dalšího vývoje. Jihočeská byla vystřídána mladší hallstattskou a starolatěneskou. Ve východních končinách sever-