Předchozí pohled na ORIGINAL | OCR Následující
str. 35



vena dvojí vrata. V druhém případě bylo oddělení nové usedlosti dáno samo sebou. Pozemky byly děleny buď po délce (byl-li pruh širší), nebo, a to málo kdy, na přič; někdy též na obvodu katastru. —

Tolik o vývoji staršího a pozdějšího osídlení Širokého Dolu v letech třicátých. Od té doby dědina stále roste a vyvíjí se. Pozorujeme to jednak na vzrůstu domů, jednak na vzrůstu počtu obyvatelů. R. 1850 je obyv. 648, r. 1869 obyv. 654, domy 104 a r. 1880 obyv. 660 a domů 105. Tento přírůstek vztahuje se však jen na chudší obyvatelstvo, přistěhovalé z chudých okolních vesnic, Nepřibývá tedy nových gruntů. Jinak ovšem jednotlivé hospodářské celky se mění, jednak rozsahem, jednak majitelem. Probírati podrobně ony změny není, jak mám za to, třeba. Jen tolik zde podotýkám, že i při tom zůstalo staré rozdělení půdy v hlavních rysech skoro beze změny.

Tou dobou, v letech sedmdesátých a osmdesátých, končí se starší perioda života našich vesnic. Není zde místa, abych podrobněji sledoval tento přerod našeho venkova. Jen v hlavních rysech možno načrtnouti, co v širších rozměrech může býti probráno při zpracování větších oblastí.

Již před tím vlivem průmyslu změnil se život měst, jež nyní jednak více koncentrují v sobě lid z venkova, jednak větší spotřebou a ubýváním polního hospodaření městského nutí venkov к usilovnějšímu hospodaření. Zanechává se tudíž hospodaření úborového, primitivního vzdělávání půdy hospodářským nářadím z větší části doma robeným, odkládá se kroj, poněvadž mimo jiné není kdy na zdlouhavé a pracné hotovení domácích látek, právě tak, jako není času na rozmanité zvyky. Život počíná se utvářeti tak, jak je, nebo bylo před nedávnem. V krajinách horských, odlehlých a neúrodných tyto změny se ovšem jednak opožďují, jednak probíhají zcela jinak, než v kraji úrodném, poblíže průmyslových stredísk.

Tam, kde nebylo těchto příznivých podmínek, nastává , ve vývoji dědiny stagnace. Tak tomu je i v Širokém Dole. Od let devadesátých je vzrůst zastaven a objevuje se rapidní odliv obyvatelstva, jak později bude ukázáno. — —

Mimo selské usedlosti je tu filiální kostel sv. Jana Křtitele. Hřbov je katolický a evangelický; kapliček, křížů a pod. tu není. Mimo to je tu dvojtřídní škola (nynější budova je vystavěna r. 1858, rozšířena 1887). Dva hostince, starý dřevěný býval dříve jediný, nový je kamenný, a kovárna. Před časem byla tu i dílna kolářská. —

Hlavní cesty jsou tři. Je to odbočka od hlavní silnice z Poličky, jež prochází středem dědiny kolmo na její podélnou osu; pokračováním jejím je cesta do Lubné a Sebranic a z dolního konce je cesta do Střítěže, obojí na Litomyšlsko. Mimo to z horního konce mají své vozové cesty na silnici poličskou.

Obydlí, Všechny usedlosti Širokého Dolu jsou bez rozdílu typu zcela uzavřeného a to tak, že mezi jednotlivými částmi domu není plotu, nýbrž všechny budovy jsou spojeny a srůstají v jeden celek; namnoze, u typu čistě horského, jsou všechna stavení přibližně stejné výše. — Vrata i dveře jsou vždy proraženy do středu kůlny, jež buď nese nahoře půdu, patro nebo roubenou sýpku. Přiložené obrázky ukazují tento typ dosti jasně. — Toto charakteristické uzavření


Předchozí   Následující