objevuje se, pokud zatím měl jsem příležitost poznati na Českomoravské vysočině, zvláště na sv. velmi typicky a přechází přes Litomyšl-sko do východních Čech a také na Moravu. Je to jeden z typů horských, jenž se vyvinul asi к ochraně před nepohodou, zvláště závějemi, jež jsou zde v horách tím nepříjemnější, ježto usedlostí jsou od sebe vzdáleny a nemohou se navzájem chráníti.

I tu ovšem je rozdíl mezi statkem v podhoří a statkem ve vlastním horském kraji. První, bohatší, má větší a prostrannější budovy obývací, velké chlévy, kůlny a stodolu; tím vzniká dosti rozlehlý dvůr. Tohoto typu je statek na fotogr. č. 3. Naproti tomu v krajině horské

Obr. č. 3. Dvůr statku typu litomyšlského, prostranný s rázovitou stodolou; pod kůlnou za vozem výjezd do vesnice, skoro neužívaný.

není třeba velkých budov a proto ona uzavřenost je tu tím nápadnější. Obr. č. 4.

V Širokém Dole jsou zastoupeny oba typy statku uzavřeného, i onen těsný horský i onen prostrannější podhorský a nerozhoduje při tom množství polí, jež dříve, pokud možno sledovati, к té neb oné usedlostí náleželo. U malých chałupniku nebo domkářů dvůr se zmenšuje na plochu několika čtverečných metrů, jak zřejmě ukazuje obr. 6., kde čtvercový dvorek není o mnoho širší vrat. Tuto stísněnost z části vyrovnává ta okolnost, že se hospodářský život přenáší namnoze mimo stavení, do sadu nebo na přilehlou louku, což je novým rysem osazování pohorského.

Vjezdy jsou zpravidla dva. Jeden směřuje do vsí, ale ten nemá valného významu. Je malý, klenutý a bývá z pravidla zahrazen různým nářadím; nad ním bývá sýpka. Hospodářsky mnohem důležitější jsou zadní výjezdy. Tudy se jezdí do polí, jež se těsně od zahrad táhnou к hranicím katastru, jak už bylo řečeno. Jsou také z toho