důvodu prostornější a obyčejně zasazeny do dřevěného roubení dosti vysoké kůlny. Vchody (dvířka, vrátka) bývají u větších usedlostí obyčejně tři. Jeden vedle vrat do návsi; bývá namnoze opatřen klepadlem, někdy pěkně kovaným. Druhý vchod je u zadních vrat. U menších statků se zavírá jen dřevěnou závorkou a zakládá se dřevem. Do obytného stavení obyčejně však chodí se přtes zahradu, s boku, zadními dveřmi síně; také má klepadlo. I tento zvyk může se vyvinouti jenom tam, kde stavení stojí isolovaná, tedy v horském kraji.

Materiál stavení ve střední a dolní části této osady je na spodu obývacího stavení, přední kůlny a někdy i chléva (obyč. konírny) ka-

Obr. č. 4. Dvůr statku tyipu horského, těsný; pod kůlnou za vozem výjezd do vesnice.

menný; ostatně je vše roubeno. V jiných dědinách Poličská je kamenná podezdívka i u obytného stavení namnoze velmi vzácná, nebof nebylo po ruce vhodného stavebního kamene a dřeva bylo dosti. A podobně i na horním (jz.) konci Širokého Dolu jsou grunty celé dřevěné. —

Popíšeme nyní jednotlivé části. Obytné stavení ve střední a dolní části postaveno je zpravidla okny do středu osady; ale jsou tu také dvě až tři výjimky, že obytné stavení posunuto je do zadu a hledí tudíž do polí. V horní části vesnice je ovšem poloha velmi rozmanitá. Základy jsou vesměs kamenné. Spodní část, jak bylo již pověděno, u většiny domů je kamenná asi do výše 1 m; kde je obydlí na svahu, tam ovšem z předu je podezdívka až 2 m i více. Tloušťka bývá 70—80 cm. Stavěna je z opuky. Na této široké podezdívce spočívá roubení, jež je ovšem užší a jie posunuto tudíž ke vnitřní straně podezdívky. Trámy jsou zaroubeny rybinovitě. Spodní mají konce sříznuťé, „roubení hladké"; horní tři trámy boční přesahují spoj s trámy čel-