nými asi o 30—40 cm; je to „roubení do úhlu". Mezi trámy je „mazanice" z hlíny a plev.

Podezdívka í roubení u obytných i jiných stavení jsou vesměs již jen bílené; na horním konci této osady udržuje se však neustále natírání trámů na černo, sazemi, a mazanice vápnem na bílo. I stodoly jsou zde takto zdobeny, V ostatních horských dědinách Poličská je tento zvyk všeobecný, —

U krovů možno znamenati dvojí typ. Stavení menší mají strop z trámů 130—150 cm od sebe vzdálených. Na tyto trámy jsou podél uloženy podkrovnice a jimi jsou podepřeny krokve „krovy", jež jsou u vchodu vyztuženy rozpěrou. Je to „vazba jalová".

U větších budov objevuje se jiný zajímavý typ krovů. Stropní trámy spočívají nejen na stěně, nýbrž ještě na trámu uloženém podél stěny bočné a zvaném „rest". Tyto resty pak opírají se o „kobylu", vodorovný trám, začepovaný do „sloupů" (obr. č. 6. mezi menším vchodem a okny), svisle postavených trámů na kamenné podložce nebo podezdívce," v průčelí domu. Rám vytvořený sloupy a kobylou je vyztužen pásky „panty" nebo „ruce" a bývá někdy dosti posunut od zdi do předu (na 50 cm i více). Krajní stropní trám nazývá se „špichový", „špíchák", poněvadž jsou do něho včepovány špichy, 30—50 cm dlouhé trámečky (10 X 10cm)> nesoucí „staubret", prkno, na něž se

Břibíjí šindel, tvořící spodní část štítu, „podlomeníci", „podlomení", Hoření konce vrchní řady šindelů podlomeničních jsou přibity na „ligeru", vodorovném trámci 40 cm nad podlahou půdy uloženém mezi krokvemi lomenice. Tato podlomenice je velmi charakteristická pro vých, Čechy, Moravu a dále na východ. Svislá část štítu zove se lomenice a je obyčejně ve střední třetině šalovaná svisle, po krajích Šikmo „šreky1; na obr. 2., v pravo jsou jen „šreky". Vrchní část lomenice, je-li seříznuta, jmenuje se „šup", předstupuje-H v kuželovité formě,, je to „obálka"; obálka je pobita šíndely po jedné straně seříznutými, šindely „kosákovými", „kosáky", a na spodu má prkénko, zvané „cymbáľ, jež bývá zdobeno malovanou růžicí. Okénko („kukánka") bývá v lomenici jedno nebo dvě. Na vrcholu je zasazena „makovice", buď kovaná špička, nebo praporek, nebo figurální výzdoba (sedlák cře); u chudých stavení je jen dřevěná. Jiných ozdob, jako výklenků, ornamentů, nadpisů v této dědině na štítu není.*)

Krytba byla z částí dosková, z části šindelová. Došky dělaly se z žitné slámy. Vzaly se dvě stejné hrsti a volně se svázaly „vobři-sílkem" a potom zatočily. Na střechu se kladly buď „řítama" dolů a „hlavama" nahoru — to je střecha „řítová" (na obr. 2. na vejměneční chaloupce vzadu) — anebo „řítama" nahoru, střecha „hladká" (na obr, 2, na pravo). Došky se připevňují tím, že se z každé poloviny došku vezme „po pramínku" a protáhne okolo latě. Řada došků jmenuje se „šar". Na nej vyšší šar připevnila se lať a na tuto a na nejhořejší na hřebenu přibíjí se řada šindelů; také spodní okraj střechy je vždy šindelový, — Mimo doškové střechy jsou také velmi často celé šindelové.

Podél střechy obytného stavení jsou na dlouhých dřevěných hácích zavěšeny okapní žlábky, dlabané ze dřeva; probíhají namnoze přední kůlnou a přečnívají často velmi daleko do cesty.