bírá ,,na. kolébku"; u zámožných svateb bylo sebráno 20 zl. Tím vlastní svatba byla skončena. Ale hosté zůstávali tu ještě den i dva. V neděli na to slavili ještě přátelský oběd, zvaný „pozvůky". Podrobnějších detailů jsem se v této dědině nemohl dovědětí. Všechny uvedené obřady a četné prípitky provázeny byly od družby dlouhými často vtipně a obratně skládanými verši, — Byla-li nevěsta „zavedená", nesměla míti na hlavě věneček. Za starších dob před svatbou chodili nejdříve к rychtáři „na zápis" a potom к vrchnosti o povolení,

O pohřbech nezachovaly se skoro žádné obyčeje starobylejší. Zemřiel-li svobodný, šla mládež z celé dědiny na pohřeb jako mládenci a družičky; někdy až 30 i více párů. Po pohřbu jdou účastníci na jídlo do domu zemřelého, „na besedu"; potom do hospody. — Hrobům zvláštní péče se tu nevěnuje. —

Z jiných zvyků a pověr, jež mi byly v této dědině vypravovány, jsou významnější tyto. Vánoční. O Štědrém dní i v chudém stavení mají к večeři více jídel. Jsou to: houbová polévka, ovocka, řepa, hrách se zelím, madívajna, štědrovečerka, herinek, káva. — Ráno tobo dne nemá se šlápnouti bosou nohou na zem, jinak nohy bolí. Naproti tomu je dobré šlapati po pOmetlu, jímž byla vymetena pec. Popel toho dne vyhrabaný na pecině utlačí a potom pozorují, jaká je tam patrná stopa; je-li lidská, zemiře z toho domu do roka osoba, je-li zvířecí, zdechne dobytče. Nic nemá se ani dávat ani půjčovat, co má vztah к domácím zvířatům; tím může jim zlý člověk uškodití. Slepicím sypou zrní do obruče, aby nezanášely; kohoutům a houserům dávají česnek, Každý toho dne má nositi dříví, aby nebyl nemocen. Pozorují oblohu: je-li hodně hvězd, urodí se hrách, čočka, bude hodně vajec, obílí nebude snětivé. Odkud pes večer zaštěká, odtamtud ženich. Na sv. Štěpána prováděli koně „na rejtharsko", aby byli silní. Děvečka má snísti u žlabu koláč, aby hovězí dobytek dobře žral. — Na sv. Matěje běhala děvčata kolem stromů, třásla jimi a říkala: „Na sv, Matěje, kde můj hlásek obejde, všude ovoce dost bude." — Na Velký pátek není dobře jisti mléčné pokrmy. „Pašijové pometlo" je účinné proti bouřce, V pondělí velikonoční se mládež šlehala a rozdávala barevná vajíčka; dříve je maloval i učitel a rozdával. — Večer před sv. Filipem a Jakubem zapalovali smolná košťata. — Na „Smrtnou neděli" vynášela mládež „smrt". Byl to stromek ověšený prázdnými vajíčky „vejdunky" a pestrými papíry. Nesli jej v průvodu z dědiny na hraníce katastru a tam ho zahodili a rychle utíkali, aby je nechytila smrt, —. Na sv. Jana Kř, světili studně svěcenou vodou a modlili se, aby bylo vždy dost vody. — Na mou otázku, zda těmito a jinými tikony neuráží boha, odpověděla mi stará vyprávěčka, že ne, naopak, bůh žádá si těchto obřadů a jen za ně člověka chrání,

Lid tu věří v rozmanité nadpřirozené, a to vesměs zlé bytosti; z nich přímo jmenuje divoženky a vodníky. Vodník na hranících šíro-kodolských rozkládá pentle a ručníky a láká děvčata. — Některým lidem mohou tyto zlé bytosti sloužíti. Tak mí vypravovala stará ko-vářka, že za její paměti měl jeden soused koně, šimla, jenž jistě nebyl pouhým zvířetem; tak věřila celá ves. Ať ho koupil kdokoli, u každého chřadl a slábl. Jen и prvního prospíval a konal prý mu i jiné služby než obyčejný kůň.

Také „zvláštní" člověk může druhému ublížíti. Tak může uřkncuti neb jinak způsobiti škodu, zvláště dostane-li něco z toho stavení. Ale