3. (О magnetické hoře,) přetištěno s malými změnami z Menšíka 33., neb ze souhlasného tisku. V téže sbírce II, 11, (= sbírka z let 1894/7 I. 16 s. 70) z Menšíka č. 29; tamtéž III., 36 z Menšíka 52 a \.

Někdy sběratelé přetiskují své vlastní povídky bez odkazů z jedné sbírky do druhé, a třeba opatrnosti, aby takové texty nebyly pokládány za nové zápisy. Ve Slavii 1882 č. 20, zapsané Soukalem, je otištěno pak v jeho vlastní sbírce č. 9,; Slávia IV. (14) = Soukal 4.-Slavie 1882 číslo 21 od Popelky, je otištěno ve sbírce Popelka 1883, číslo 10. Hraše sestavuje své bídné povídky do různých svazečků a předělává je, Václavek přetiskuje jednou i dvakrát týž materiál v různých sbírkách (viz index v bibliografii Národcp. Věstníku 1914),

V některých sbírkách, zvláště v těch, u nichž můžeme spoléhati na správný zápis z tradice lidové, objevují se texty, které jsou para-frasovány lidovými vyprávěči z novějších pohádkových sbírek, Nej-qblíbenější zdá se sbírka Němco:/é, jejíž texty můžeme v reprodukcích přesně zjistití-

Č. 1, Zlatý kolovrat — Vondrák 11.

Č. 15. (Mikeš) — Vondrák 2, Hošek 4 (Č. Lid V. s. 80). Kubín 60, (Ostatní texty českých sbírek nezávisí na textu Němc. 15. Viz zde strana 96.)

Č. 17. (Hlídání lakomcova hrobu), Kubín II. 76, Hošek A. 48, s malými odchylkami. Peck 56, Menšík IV. 18, Elpl 7. Popelková 36. (Jiné texty téže látky nepocházejí z Němc. 17.; a sice: Sedláček 6. s. 41. Popelka s. 127 = Popelka 1883. 8. Líman v Květech 1844. č. 96. s. 383, Bayer 23, Kulda III. 30.)

Č. 18. (Čert, oklamaný ženou, má. natáhnout 3 vlasy). — Kubín 59 (porušeno, ale dle detailů i frasí jistě z Němc. 18,; tím spíš, že týž vyprávěč následující č. 60 reprodukuje také z Němc. 15.), Mimo to Kubín II. 27.

i, Č. 19, (Čert a Káča). — Kubín II. 25. Vrána 15. Č. 20. (Silný Ctibor). — Kubín II. 88.

Není zde hleděno к plagiátům dříve citovaným (č. 12. u Přikryla 1, č. 54. u Menšíka 45, č. 56. u Menšíka 46.).

Povídky Němcové rozšířily asi také lidové knížky, které je přetiskovaly, Č. 1—6, 8—10 je přetištěno v „Zábavných báchorkách" u Škarnícla v Skalici (s pohádkami Kuldy, Hraše, Kcšína, Mikšíčka), č. 15., 16., 19. v „Třech pěkných pohádkách", č. 17, v „Rozličných příbězích" tamtéž; č, 15., 19., 16., П., a 14, v „Zajímavých povídkách", v Litomyšli u Augusty s. a.

Z jiných sbírek, na příkl. z Košína z Radostova, z Malého, neb z Menšíka, nedají se reprodukce ústní tradicí tak přesně zjistití, ač někdy zdají se patrny. Někdy naskýtají se i jiné obtíže. Na př. povídka o služebném duchu „Pikolovi" u Kubína II. 22, je dosti věrná reprodukce téhož textu, který otiskl Hraše I. 4 (55); ale jak oba texty knižně spolu souvisí, není jasno,

Některé lidové knížky mají texty knižního původu, jež vypravují v knižním spracovaní pohádkové látky, v českém podání zastoupené, ale samy do podání nepřešly (vyjímaje nepatrné zlomky). Uvádím jich