pelková 22 parafrase tisku, Krolmus II. (568) padělaný český pohan-sko-křesťanský mythus.

Povídky o čarovném ovoci, po němž rostou rohy, větší se nos neb se mění člověk ve zvíře, přešly do českého podání ve dvou skupinách: první počíná tím, že rek, neb několik druhů, nabývají kouzelných věcí a jsou o ně připraveni lstivou princeznou. Druhá počíná tím, že dva bratří snědí kouzelného ptáčka, načež jeden stane se panovníkem a druhý nachází denně rámo pod hlavou peníze.

К první skupině patří lidové knížky;

Fortunatus a jeho synové, aneb: Podivná dobrodružství se zlatým pytlíčkem, všedávacím kloboučkem a kouzelným prstýnkem. Od Jana Rippla (nakladatele v Jihlavě;). Přetisk ve Skalici u Škarnícla s. a. Knížka nemá přímé ozvěny v českém lidovém podání. Byla však spracovaná knižně na povídku: Zdeněk ze Zásmuku s svými tovaryši. Aneb Rytíři v Blanickém vrchu zavření. Staročeská rozprávka. Praha 1799 a j. (Máchal, N. S. III. s. 24. Ani toto zpracovaná nemá přímé ozvěny, nejvýš zlomek v Slavii (106). К látce o kouzelných darech patří i český překlad z Musaeusovy sbírky: Zbrojnošové Rolandoví, aneb trojí darové zázrační, Jihlava, Rippl s. а, V podání bez ozvěny,

Princezka Nesyta, aneb: Tři dary kouzelné: Sáček, pláštík a kord. Vzdělal (zhotovil) V, R, Kramerius. J. Hradect Landfrass 1848, 1858 a častěji. Skalice, Škarnicl, 1871. Německy: Prinzessin Nimmersatt (V. R. Kramerius) Neuhaus, Landfrass s. а.

Vojáci nabývají kouzelných věcí v zakletém zámku, kde mají vysvobodit princezny (dekorace a jména orientální).

V lidovém podání stručněji a bez orientálního zabarvení: Kulda 47; Kulda III. 3; Mikšíček 1845. 6. (Druhá část jinak.)

Lidové podání má další varianty, z českých tisků nedoložené.

Princ nalezne kouzelné věci, jako dědictví pod růžovým keřem v zahradě. Mikšíček 1847. 5; Peck 54; Menšík IV. 15.

Voják dostává kouzelné věci od ducha na stráži: Kubín 30; Slávia 1882. 19, (zlomek).

Rek nachází kouzelné věci v zbojnické skrýši. Přikryl 66 (358); Bayer 1874. I. 13; Sedláček II. 6, Jiné počátky: Kulda V. 10. (Zlatý pták); Václavek 1897 (39), (Kouzelný pytel); Vondrák 5 (Kouzelný pytel); Příhoda 6. (Uzdravení nemocné princezny, a další děj pak Kcsoručka.).

Druhá skupina, o čarovném ptáčku, nemá vůbec prokázané české předlohy v tisku. Prosté texty: Menšík 50; Kulda V. 17. (Č. Lid. VIII. s. 147); Václavek-Soukal II. 4.

Složené texty: Němc. 44 (druhá část o výpravě do kouzelného zámku); Kulda 29 (druhá část o mošně s vojskem); Sláma 1. (druhá část: Stolečku prostři se a klobouk s vojskem); Mašek (3), (Neznámý rytíř — skok koňmo pro vzácné věcí.).

Zlomky: Stránečka 8; Slávia 6.

Duchové v zakletém zámku.

V českém podání jsou to (nehledě к místním pověstem) buď samostatné texty neb úvody к pohádkovým látkám a pocházejí z několika základních motivů.

Připínají se к látkám o recích, kteří dostávají od zakletých princezen kouzelné dary (viz zde „Princezka Nesyta"), o princezně, kte-