str. 122
poesii a beletrii byly pouze Rozmaitości Lwowskie.05) Mladší literáti podávali z nich výtahy, nebo překládali souvisle kritické stati,66) ačkoliv Rozmaitości zůstávaly ve své literární rubrice na úrovni kritiky úzkoprse provinciální. Haličští Čechové dopisovali málo a jejich listy dotýkaly se buď otázek praktických nebo přestávaly na líčení dojmů z cesty.07) Jest přírozeno, že za takových poměrů vzbudily Zapovy příspěvky, především jeho literárněhistorícké a národopisné články v Č, Č. M. všeobecnou pozornost a získaly autorovi zvučné jméno.08) Vynikaly nejen bohatstvím sneseného materiálu, nýbrž i novostí upozorňujíce na básníky ukrajinské školy a na rozvoj polské prosy povídkové a románové, o níž před tím u nás nebylo důkladnějších zpráv. Přeloženy do němčiny vyšly téměř všecky v Glaserově časopisu Ost und West a v Jordánových Jahrbücher für slavische Literatur69) a pronikly takto i za úzký kruh čtenářů musejního časopisu, ale důležitější bylo jejich blahodárné působení doma: uvedly k nám několik významných talentů omladlé polské prosy a dodaly tak větší rozmanitosti jednotvárnému repertoiru naší překladové literatury; uvedly k nám kritická díla M. Grabowského70), v nichž naši spisovatelé nalezli hojně materiálu ke studiu maloruské lidové poesie; propagovaly horlivě princip národnosti v umění kladouce za vzor skvělá díla polských básníků, zdůrazňovaly nutnost obnoviti a udržovatí
65) Literární příloha deníku Gazeta Lwowska. Vedle revue Biblioteka Warszawska a časopisu Dziennik mód paryskich, jehož literární přílohu řídil A. Bie-lowski, docházely v třicátých a čtyřicátých letech jedine Rozm. pravidelně do Prahy.
66) Do Květů psali o polské literatuře V. Štulc, chválící nekriticky i díla zřejmě slabá (srovn. na př. jeho zprávu о I. svazku chatrného časopisu St. Jaszow-ského „Slawianin" v Květech 1837, Příl. č. XIV.), F. L. Rieger, V. V. Tomek (drobnosti), Dr. Podlipský, Р. M. Veselský, L. Štúr a j, — vesměs podle Rozmaitości, jen výjimkou objevuji se zprávy z jiných pramenů; srovn. na př. článek Riegrův (Květy, 1843) podíle časopisu „Kuryetr Warszawski", překlad pessimisti-cké úvahy o literárních poměrech poznaňských podle Orędowniku 1843 (Květy 1844 č. 109 — překladatel nepodepsán) atd. V ostatních časopisech byly poměry obdobné, ano ještě nepříznivější, na př. v České Včele v mezidobí mezi redaktorstvím Čelakovského a Havlíčkovým. (Úplné bibliografie zatím nepodávám.)
67) Srovn. dopis J. Nováka, upozorňující české právníky, že v Haliči nutno oviládati latinu a němčinu, (Květy, 1834, str, 123), list z Tarnopolu, (tamže str. 200; autora neznám) a dva dopisy J. Pospíšila (tamže, str. 391 п., 403 п.), které doplnily „Zpomínky na Halič" (Vesna, I,, 1837). V ostatních našich časopisech onoho období jsem dopisů haličských Čechů nenalezl. (O listech Fr. Jachima a L. Rittersberga srovn. níže.)
68) Srovn. srdečný dopis Erbenův z r. 1842. (E, Jelínek, Honorata z Wišniow-ských Zapová, str,. 318.), Jórdan prosil o příspěvky pro své Jahrbücher f. slav. Lit. (Francev, Письма къ ГанкЪ, str. 419), Ä. H. Kirkor přáli si spolupracovnictví Zapova pro svůj Kurjer Wileński, (Francev 1. c, str. 494.). Srovn, dopis F. Girgla K. Havlíčkovi z ir. 1843. (Quis, Korespondence, str. 53.)
69) Ost u, West, 1842; Zor. Dol. Chodakowski (přel, Sabina) a v témž ročníku přeložil B. Wohlmann Zapovu zprávu z ČČM. 4838, přetištěnou v Květech: „Literarische Zustände in Galizien". R. 1845: „Erinnerungen aus Lemberg", překlad „Připomínek ze Lvova" v ČČM. 1845 — Jahrbücher f. slav. Literatur: I. 1843 „Das neue Theater in Lemberg" překlad listu Zapova v Květech, 1842 č. 37; Jahrb. IL, 1844: „Übersicht der neueren polnischen Literatur biz zum J. 1842", překlad článku v ČČM., 1844, který byl z Jahrbücher přeložen do chorvatštiny v časop. Kolo, IV., 1847, (Kratak pregled literatuře poJjske do najnovie doba.)
70) Není snad náhodou, že již r. 1839 vyšla v Květech (Příl., str. 41.) staf Vríátkova „O prostonárodní poesii slovanské", v níž oddíl o písních maloruských byl zpracován podle Grabowského.
|
|
