str. 125
Proto miloval z pirosy zejména výjevy ze života lidového, nehluboký, popisný genre společenský a látky historické.
Soudě, že hlavně tyto druhy dodávají literatuře národního rázu, chtěl je oživíti polským příkladem též v našem písemnictví. V tom smyslu referoval a ve své oblasti splnil svůj úkol zdařile. Týmž cílům sloužily i jeho překlady z polštiny. Vyšly většinou v časopisech84) a v samostatné sbírce „Zrcadlo života na Východní Evropě", jejíž první dva svazky (v Praze u J. B, Calve 1843) obsahují „Obrazy, pověsti a anekdoty' z národního a společenského života," Účel sbírky naznačuje „proslov". Zap chce šířiti správnější názory o národech východoevropských a nemoha podati soustavné dílo originální předkládá čtenářům cestopisné nástiny, skizzy národopisné a obrazy ze života společenského vybrané z původních pramenů. V první sbírce převládal ovšem aristokratický živel polský, ale předmluva slibuje, že další části budou věnovány ostatním národům.
Proslov zdůrazňuje též cíle umělecké. Česká beletrie jest zaplavena překlady; jest jich třeba, poněvadž původních prací máme ještě málo, ale měly by se vybírati opatrně, aby nesesílovaly cizích vlivů. Tu mohou právě velmi prospěti díla polských spisovatelů, jejichž pů-sebením „strom naší vlastní literatury zajisté se utěšeněji zazelení, a sami pak se odvrátíme západu, který nám nyní ohryzky přesíleného života svého odhazuje," (Proslov str. VII,)
V Zrcadle uvedl Zap do naší literatury několik svých oblíbených spisovatelů charakteristickými drobnostmi,85) na př. Ign. Chodźką (sv. I. výňatky z díla Obrazy litewskie), H. Rzewuského (sv. I. „Ba-ragolstwo", sv. II. „Šlechtic"), A. Wilkoňského (v I. sv, několik anekdot), J. I. Kraszewského (ve sv, II, několik črt z knihy Obrazy z życia i podroży), Dzíerzkowského(sv. I.), A. Dunína-Borkowského (sv. II.) atd. — vesměs díla. vzpomínková a realistické, často satiricky zahrocené popisy ze skutečného života. Jeho příklad působil blahodárně. Koncem třicátých let přibývá v našich časopisech překladů z polštiny,86) zejména v Květech, pro něž B. Líman, Kr. Štefan, Dr. Podlipský a jiní mladší spisovatelé přeložili řadu ukázek z polské beletrie volíce jednak spisovatele doporučované Zapem (Wójcického, KraHzewského), jednak díla M. Czajkowsikého, Szabraňského a j.87)
84) V Č. Č. M. 1838 výňatek z díla Sew. Goszczynského (Dziennik podróży do Tatrów) poď názvem „Cesta na Tatry". V Čes. Včele 1844 3 povídky A. Wilkoňského, v Květech 1846 „Polský bál na venkově" od J. Dzierzkowského Sa-rnrstaíně vyšla slavená povídka M. Grabowského „Koliština i stepi." (Praha 1850). V Bibliotéce zábavného čtení (sv. II. 1845) redigované J. Malým, scena z lidového ž:vota ukrajinského „Kupadlo" od S. W. Grozy. O ostatních drobných překla.ďech v časopisech srovn. Jungmann, Hist. lit. čes.2 Mimo to přeložil několik prací polských v Poutníku
85) I.-II. sv. Zrcadla obsahují celkem dvacet „obrazů, anekdot a pověstí." 19 přeložil Zap sám, poslední číslo II. sv. jeho přítel Fr Jachim.
86) Statistická data v článečku E. Jelínka „Polská literatura v Čechách". Slov. Sborník I. 170. Poučnější jsou přehledy Jungmannovy (Hist. lit. čes.2), sestavené chronologicky podle časopisů.
87) Pestřejší výběr překladů umožňovaly štědré dary A. J. Rošciszewského Jeho pravidelnými zásilkami získalla naše musejní knihovna cenný soubor polských knih z prvních čtyř desetiletí XIX. stol. V Květech 1837 (Příl. XVII.) upozornil na tyto zásluhy Rošciszewského J. Hulakovský. Redaktor připojil poznámku, že dárce si přeje, aby čeští spisovatelé si polské knihy 'vypůjčováni a překládali z nich.
