str. 129
szubrawców", zní v mohutném finale Pana Tadeusza a nejlepší duchové Polsky usilovali o jeho uskutečnění.
V cestopisných obrazech a črtách společenských, jimiž Kraszewski vyplnil několik svazků,108) projevují se všecky význačné rysy jeho talentu: všestrannost, rychlá chápavost sloučená s uměním reprodu-kovati nové dojmy pružným, jasným slohem a bystrý talent pozorovatelský; vystihuje mistrovsky vnější obrysy věcí a krajin, vidí své osoby tak jasně, že je dovede zachytiti tužkou109) se všemi detaily, ale chybí mu — jako všem beletristům polským onoho oboru — pronikavá intuice psychologická, neodhaluje nitra svých lidí, je mnohostranný, zřídka hluboký.110) Nadání toho druhu bylo neocenitelné pro cestovatele. Kraszewski je na svých cestách nejen prostým pozorovatelem, nýbrž i básníkem a výtvarným umělcem, historikem, žurnalistou, statistikem a sociálním filosofem. Proto se v jeho díle s úvahami vědeckými střídá pestrá směsice krajín i lidí: ukrajinské stepi, nekonečná bahna Polesi, pralesy litevské; osamělé židovské krčmy, zapadlá městečka a starobylé residence; vesnické chatrče, sedláci, jejich život a sociální poměry, šlechtické zámky, salony a posléze šlechta sama, mladý hýřil „junak", jehož „jumakerja"111) jest stejně odporná jako „baragołstwo" u Rzewuského; drobný šlechtíc, který stůně na pána;112) „Pan Dorobkowicz", parvenu, který se domohl bohatství,113) směšní gallomani atd. — zase celá sbírka typů, jež Kraszewski studuje s láskou trpělivého přírodozpytce.
Všecka tato díla byla Zapoví dobře známa; odhadl správně jejich význam kulturní114) a řídil se jimi při své práci. Projevil již na samém počátku své literární dráhy pěkné nadání pozorovatelské, zejména v oblasti lidového života. R. 1836 vyšla v Květech jeho „Výroční pout na Loretě u Vlašíma", prostý obrázek bez vážnějších aspirací uměleckých, ale dosti barvitý, s dobrým porozuměním pro skutečný lidový život. Pobyt v Haliči posílil tuto tendenci jeho talentu. Studoval polskou beletrii, ale nenapodobuje podrobnosti, jen typy a metodu přejal od svých vzorů. Brzežanský hostinec a jeho aristokratičtí hosté s nadutým tlachalem, který vypravuje o cestách, jichž nevykonal (кар. II.), vánoční idylka v domě polského šlechtice, jeho starý otec připomínající časy dávné Polsky115) (IV.), hosté, kteří se tam sejdou, na př. Jasně Velmožná statkářka š dcerou, které všichni lichotí pro její věno,116) židovská krčma v Buczaczi (VIL),
108) Srovn. na př. Wspomnienia Wołynia, Polesia i Litwy. I.-II. (Vilno 1839-40). Obrazy z życia i podróży. I.-II. Vilno 1842.
109) Srovn. kresby, které připojil ke 2. svazku díla „Obrazy życia i podróży"
110) Srovn. úhrnnou charakteristiku P. Chmielowského v jeho studii „J. I. Kraszewski."
111) Wspomnienia Wołynia atd. IL, 106 n.
112) Črta „Chory na pana". Obrazy życia II.
113) Obrazy życia II.
114) V Č Č. M. 1844 str. 85 upozorňuje, že Poláci mají řadu dobrých malebných popisů domácích krajin a dodává: „Knížky takové, jednající o místních a současných záležitostech, náležejí mezi nejvítanější úkazy v literatuře, která činně na obecný život působiti má."
115) Srovn. na př. gawędu Wójcického „Dzień zimowy w starym dworku szlachcica." (Stare gawędy i obrazy I.)
116) Srovn. rozhovor v saloně (str. 105) s rozmluvou reprodukovanou Kraszew-ským v obrázku „Dubno w czasie kontraktów". (Obrazy życia I.)
