140

Jiří Horák:

barvy svých obrazů huculských, aby tím patrně,) i vynikly stíny českého venkova. Shledává, že český sedlák nezachoval si téměř nic ze staroslovanské prostoty a rázovitostí, že shon po bohatství porušil v naších vesnicích svazky dávné pospolitosti, kárá nečistotu českých statků, před jejíchž okny bývá obyčejně hncjíště atd.

Mnohé výtky byly správné, ale oslabila je sama, poněvadž nepřihlížela к rozdílu mezi primitivním rolnictvím svého rodného kraje a vyspělým hospodařením českým, poněvadž zapomněla na mraky bídy, nevědomosti, utrpení a neřestí, které kalily jasnou pohodu její horské idyly. — Hrubá nenávistná polemika, kterou Obrazy vyvolaly158) jest zmenšenou ukázkou boje proti Zapově knize, ovšem s tím rozdílem, že Zap nenašel, tuším, mezí polskými literáty obhájce, kdežto paní Honoraty zastal se rázně Karel Havlíček.157)

Po nezdaru s Obrazy omezila se paní Honorata většinou na překlady.158) Její národopisné statí nemají sice významu vědeckého, ale jsou psány přístupně, zajímavě, projevují — přes vytčené vady — dobrou znalost lidu a vynikajíce onou svěžestí, kterou lze získati jen dlouholetým pobytem, popularisovaly poučně vědomosti o krajích známých tehdy jen úzkému kruhu učenců. Mají kromě toho pro paní Honorátu zajímavý význam osobní: svědčí výmluvně, že tato nadšená Polka milovala upřímně Malorusy.159)

Ludvík Rittersberg160) byl hudebním skladatelem, básníkem a žurnalistou, pokusil se v různých oborech beletrie, zabýval se výtvarným uměním a technickými vynálezy, byl úředníkem, učitelem hudby, redaktorem politického časopisu a krátce před smrtí chtěl se věnovati hospodářství; jako básník patří spíše literatuře německé, ale jsa upřímně oddán české věci stál v řadách rozhodných liberálů čtyřicátých let a počal později psáti česky — osobnost zajímavá svou všestranností, spisovatel, který dávno zasluhoval samostatné úvahy, jemuž však naše literární dějiny jsou dlužny dosuid skoro všecko: nemáme ani podrobného soupisu prací.101)