podnět к úvahám toho druhu.170) „Myšlenky" nejsou zpracovány soustavně, ale čteme-li pozorně, najdeme nejedno zajímavé apercu: Rittersberg zdůrazňuje na př. důležitost topografie písní, objasňuje vztah mezi textem a nápěvem, odhaduje stáří naších písní daleko střízlivějí než Erben atd. projevuje i v těchto detailech pronikavou znalost předmětu.

Obsahem druží se к „Myšlenkám" stať „Pravlast slovanského zpěvu" (Č, Č, M, 1846) označená jako „výňatek z většího díla o nár. písních slovanských", které ovšem —• jako jiná díla Rittersbergova —: nevyšlo. Je to další krok na cestě nastoupené Myšlenkami. Vymeziv pravlast Slovanů podle Šafaříkových Starožitností, pokouší se určití, jak působil kraj na „prvotní povahu" slovanského zpěvu. Slované ve svých pozdějších sídlech podléhali sice rozmanitým vlivům, ale „ono již v sobě utvrdlé jádro", podstatné rysy, nemohly se změniti. Chä-rakterisuje všeobecně území při velikých řekách Dněstru a Dněpru, podnebí, spíše drsné než mírné, ale zdravé a líčí kraj podolský, který jest věrným, obrazem pravlasti slovanské,

S příkrých strání lemujících břehy mohutných řek přehlížíme širou rovinu nepatrně zvlněnou pásmy lesů; úrodná pole střídají se s bažinami a v průzračném vzduchu rýsují se velmi určitě obrysy vzdálených předmětů, tu osamělý strom, nebo nehybné postavy čápů nad tůněmi, nebo veliký jestřáb kroužící v mocných obloucích nad močálem oživeným vodními ptáky — kraj půvabný, dumavý, ač poněkud jednotvárný. Pozornost obyvatelstva pastýřského a rolnického byla tedy obrácena především na změny atmosferické, pronikavé a náhlé a. na velebné zjevy kosmické, neboť slunce, měsíc i hvězdy budí v těchto stepních krajích dojmy nezapomenutelné. Osady skryté v ú-val.ech pří samých březích řek a potoků tvoří útulná zákoutí poskytujíce obzor sice neveliký, ostře ohraničený, ale zpestřený malebnými detaily. Celý kraj působí na pozorovatele jako „veliký živý obraz míru, ale ne slabého, mrtvélio, nýbrž tvořícího a plodného". Vliv pravlastí na lidovou poesii byl tedy „optický, mravný a dějevládný" t, j. projevuje se nejen, v estetickém nazírání lidu, nýbrž i v jeho obyčejích ano i v dějinách, neboť úrodné roviny lákaly kočovníky к výpravám a proto historie této části jihovýchodní Evropy jest vlastně řadou obranných válek proti nájezdům z jihu a východu.

Z nepatrného úryvku nemůžeme poscuditi ráz díla, neboť právě nej důležitější část, apĽkace na lidovou poesii chybí úplně; Rittersberg uveřejnil jen zlomek předmluvy, pouhý popis pravlasti slovanské. Herder a Šafařík dallí mu zorný úhel, ale charakteristika, kterou podává, jest samostatná, vznikla totiž pod bezprostředním dojmem krajinného půvabu; podolských rovín, v době kdy Rittersberg dlel na statku bratra své ženy — odtud svěží kolorit a realistická věrnost postřehu. Interpretuje vnímavě ducha krajiny, má smysl pro barvitý detail, avšak umělec nestačil pozorovateli a dovedl vytvoříti jen schéma obrazu. Stať má význam jako doklad vážného úsilí zmocnítí se lidové hudby vědecky, nahradíti mlhavé fráze věcným rozborem, ačkoliv iest patrno, že postup Rittersbergův byl v zásadě pochybený: určuje charakteristické .rysy krajiny, konstruuje z nich ukvapeně pod-