tu vlastně hudební zápisy Zemánkov y1), a posléze P o n e c. Až do roku 1903 bylo tu uveřejněno přes padesát tanců toho druhu, skoro vesměs úplně nových.

Již tance Erbenovy budívaly svojí taktovou měnou hudební můj zájem; když pak jsem poznával tance, v Českém Lidu uveřejňované, došel jsem к přesvědčení, že tu běží o bohatý a pro českou lidovou píseň význačný genre taneční. Bohužel byly všecky tyto zápisy rytmicky tak spletité, sobě odporující a vůbec konfusní, že jsem si nemohl učiniti o povaze těchto tanců přesného obrazu. Jen tolik mi bylo jasno, že jest jich principem hudebním střídání dvoudobého a třídobého taktu, jemuž odpovídá taneční krok obkročákový (s různými varianty) a valčíkový (vlastně sousedské).

Teprve za mého pobytu na Chodsku (1903—6) naskytla se mi příležitost, že jsem mohl sám tance toho druhu — t.řeč. „zelené kousky" — poznati, a to nejen po stránce hudební, nýbrž i taneční. Tu stanovil jsem tedy bezpečně rytmickou povahu těchto tanců a tím i řadu rytmických chyb, jimiž se výše uvedené zápisy hemží. Některé z těchto chyb, důsledně v zápisech se vyskytující, tušil jsem již před tím, neboť byly čistě hudebního rázu.

Vedle všeobecných chyb tištěných zápisů mohl jgem určitě stano-viti jen ty speciální chyby, kde byly tance moje příbuzné s tištěnými. Na základě získané znalosti živých tanců mohl jsem se přes to pokusiti o opravu a srovnání materiálu, zvláště když jsem r. 1905 zapsal řadu takových tanců na Poděbradsku, jež většinou byly varianty zápisů z C. Lidu. Mohu mluviti opravdu o „rekonstrukci" těchto tištěných zápisů, jež jsem opravoval jednak podle zápisů svých, jednak srovnáváním variantů a jednak dle popisu tanců. Tištěný materiál se zatím zvětšil. Poznal jsem zápisy Rubličovy v Národopisném sborníku z Hořicka (vyšlo již r. 1895), skoro vesměs správné, pak tance ze sbírky Holasovy (1908—10) rytmicky ze všech nejkonfusnějšr), posléze zápisy Zemánkovy v učitelské publikaci „Chrudimsko a Nasavrcko". Těchto dostalo se mi laskavostí sběratelovou ještě před tiskem, takže mi bylo možno na několik typických omylů v zapisování upozornili. Je tedy tento tištěný materiál Zemánkův (proti předešlému z C. Lidu) rytmicky téměř bezvadný (nikoli však zcela). Konečně zapsal jsem ještě r. 1913 novou řadu takových tanců na Poděbradsku, čímž mi bylo umožněno, kontrolovati téměř všechny typy taneční, v tištěném materiálu se vyskytující. Zdůrazňuji to proto, aby bylo zřejmo, že moje opravy nejsou výsledkem pouhých hypothes, nýbrž opírají se o zkušenost.

Všeobecně určil jsem o povaze těchto tanců toto:

1. Tance tyto skutečně mění takt. To znamená, že neběží při nich o střídání triol resp. duol průběhem taktů, jež by vesměs