Tak jest na př. zapsán druhý „bavorák" Erbenův (č. 118 notové přílohy), s prvním rytmicky příbuzný. Této notace použil Zemánek v Chrudimsku-Nasavrcku a radil bych ji pro její snadnou srozumitelnost zapisovatelům takových tanců. Leč přes to, že je rytmicky správná, nelze ji s přísného stanoviska hudebního přijmouti. Především jest nedůsledná s notací tanců, jež mají veskrze rytmus „sousedské". Veškerá hudební prakse žádá, aby „sousedská" notována byla tříčtvrtně. Ve sbírce písní neb tanců měli bychom pak „sousedskou" notovánu dvojím způsobem, dle toho, tvoří-li celý tanec nebo jen jeho zlomky, ač jest její ráz v obou případech týž. Za druhé běží tu o moment vzájemného poměru a rovnováhy taktů v takovémto proměnlivém tanci, tedy o důvod architektonický, jemuž notace tato nemůže vyhověti. To vynikne jasně později, v části speciální. V souvislosti s tím pak je třetí požadavek, aby totiž každý takt, i třídobý, i dvoudobý, odpovídal vždy jednomu kroku tanečnímu toho či onoho druhu. Nezbývá, než rozhod-nouti se pro možnost druhou.

b) Ponecháme v třídobých taktech notaci tříčtvrtní a přijmeme tak tempo rychlé (allegro). Důsledně s tím zapisujeme takty dvoudobé notami dvojnásobného trvání, než by měly při notaci polkové. Je na snadě myšlenka, užiti pro ně uvedeného již alla breve taktu (CC) a tak jsou na př. notovány skoro vesměs zápisy Rubličovy. Leč z druhého a třetího důvodu výše uvedeného (architektonického a tanečního) je nutno, aby každý takový alla breve takt (obsahující čtyři čtvrtky na dva rázy) byl rozdělen ve dva, obsahující po dvou čtvrtkách vždy na jeden ráz, tedy jakýsi alla breve takt dvoučtvrtní.5) Zápis tedy bude takovýto, při čemž prosím, aby byl poslední takt prozatím pominut (o tom později:)

Notace dvoudobých taktů na první pohled zaráží. Nad to mohlo by se namítnouti, že je to zase nedůsledné — s obvyklou notací polky. Leč — a v tom je podstata věci — dvoudobé takty těchto tanců netančí se polkou, nýbrž obkročákem, jenž je svým charakterem od polky naprosto odlišný. Je tedy jen správno, notujeme-li jej způsobem od notace polky rozdílným. Ba více ještě: všechny obkročáky a tance jim příbuzné (vrtáky, dupáky a j.) měly by se notovati takto „alla breve", při čemž ovšem, pokud by běželo o tanec veskrze téhož rázu, veskrze „obkročákový", bylo by lze bez