debníků, koruně nad taktovou čarou) rychlý oddíl dvoudobý, tančený polkou. Pak jest výše uvedená mezihra s korunami a následuje — dle hudebního zápisu, jenž je dvoučtvrtní, opět polka, dle popisu tance však — valčík. Je-li toto správné, má býti dohra tříčtvrtní jako u tance ze Stanu (Č. Lid 1902 str. 40).

V jiných tanečních typech nevyskytuje se hudební mezihra mezi oběma oddíly ; patrně byla tu jen jakási pausa. Z dvoudobých („Krokem" — „Polka") patří sem „Roveňačka" z Č. Lidu (1892 str. 460), blízká moravské „Tetce", a „pšenička" (1897, 557); další tanec „husa černá" (1897, 370) je diletantským zápisem zkomolen tak, že je melodicky nesrozumitelný. Ze sbírky Holasovy je to „špacírka" (IV. č. 234 b), „ježek" (IV. č. 233) a „makovická" (I. č. 294), z Hořicka pak „mysliveček" (č. 22). Také „manžestr" sem patří, jehož tři varianty najdeme v Č. Lidu (1892, str. 460; 1894, 503; 1897, 444). V něm však již vesměs ke konci volného dílu tempo a tedy i kroky se zrychlí. Z třídobých (Menuett—Sousedská) je to především známá „Rokycanská" (Erben č. 643), pak ze sbírky Holasovy „Kaplan" (V. č. 202), kde mezi oběma díly je chytání děvčat.

Ode všech těchto tanců měnících sice tempo, ne však takt (až snad na zmíněného „kozlíčka" čili „slepičku") přecházíme к tancům, u nichž se vedle tempa mění i takt. I tu setkáváme se nejprve s tanci, jichž první oddíl „je pochodový. Je to „Kaplan" (Chrudimsko-N. str. 468) a „Směsek" (C Lid„ 1900, 148), kde najdeme dvoudobý pochod a třídobou sousedskou. V „Smikorandě" (Holas V. č. 281) naopak je pochod třídobý a po něm dvoudobá skočná. Sem bychom mohli zařaditi (nehledíc k mi-mickému obsahu) i oba Erbenovy „Kominíky" (č. 316 a 317), u nichž první díl třídobý byl zajisté menuetový, druhý dvoudobý u č. 316 nejspíše obkročákový.

Znenáhla však pozorujeme, že kontrast volně — rychle ustupuje do pozadí a zájem soustřeďuje se na rytmické měně t a n с e. V Chrudimsku-Nasavrcku najdeme takové tance, jež prostě spojují dvojí druh tanců kolových. U „zloděje" (str. 508 dole) je to mazurka — polka; u „Hubičky" (Chr. 301 nahoře, popis tance 467) a u „směsku" (str. 493) je to sousedská — polka a stejně jest asi u jednoho tance Holasova (II. č. 133).