„V o s ň á к"; název nejstarší. Vyskytuje se ve sbírce Rittersber-kově sice jen dvakrát (z devíti tanců sem patřících), ale pokaždé u tance zcela jiného rázu rytmického i melodického. Etymologie jest nejasná. „Bosňák" (obdobně na př. „Kozáku") zdá se býti vyloučeno stářím zápisu (1827). Název dle obce a krajiny, v níž se vyskytuje aneb v níž vznikl (tedy obdobně „Klatováku" a j.) není tu pravděpodobný: „Vosná" je nepatrná dedinka na Táborskú u Ml. Vožice. Snad vznikl název ten u jednoho tance vlivem textu, mluvícího o vosách,22) a přenesen byl pak na jiné tance téže povahy. Obdobou pro to byl by název „kozel", dále uvedený. Stejně nemožno říci, kde se asi tohoto názvu užívalo, ježto se v dalších zápisech vůbec neobjevuje.

„Lat o v ák", název stejně starobylý, vyskytující se jednou u Rittersberka, vedle toho však hojně v zápisech novějších. Stejně hojný „K1 a t o v á к" ukazuje určitě původ názvu. Při tom je nejzajímavější, že se název ten nevyskytuje — aspoň za našich dob — na Klatovsku, nýbrž na opačné straně Cech: na Hlinecku, Chrudimsku, Nasavrcku a na Poděbradsku. Svědčí to při nejmenším o tom, že nelze takový název jen tak beze všeho míti za průkaz původu tance.23)

„Kozel" v týchž krajích jako „latovák" až к Nymburku. Také tento název jest starý a vyskytuje se již u Rittersberka. V tomto případě jest původ tance jasný, ježto několik textů těchto tanců mluví o kozlu. Odtud pak přeneseno pojmenování i na jiné tance téže povahy. Na Nechanicku říkají „kozelka".

„Zelené kousky" jest název, užívaný na Chodsku. Významu jsem se nemohl dopátrati. Snad, dle obdoby v užívání přívlastku „zelený" o písních a historkách (anekdotách) necudného rázu, mohli bychom si to vyložiti jako „povedené" kousky. Sporé texty těchto chodských tanců, většinou instrumentálních, jsou ovšem „povedené"; ale byly zapsány dle sdělení selských muzikantů, kteří vůbec jen „povedeným textům" věnují pozornost, cele obrácenou к hudební stránce tanců.

Spíše by přívlastek ten mohl míti vztah i к taneční jich povaze; značil by pak jich obtížnost a omylnost. Toho míněni byl houdek Josef Pelnář z Luženic, jenž mi o nich řekl, že „je to kunšt, ty kousky tančit a hrát". Vskutku je třeba k nim dobrých tanečníků, sice se brzo spletou. Tak vyložen, byl by chodský název téhož smyslu jako název následující.

„Mateník", název na Hořicku užívaný, vystihuje znamenitě taneční povahu těchto tanců. Běželo-li by o jediné slovo к označení těchto „tanců s proměnlivým taktem", dal bych mu přednost přede všemi ostatními.

„S m esek" („směs к a") název užívaný hlavně na Hlinecku, vystihuje také dobře podstatu tanců směšujících dva různé kroky taneční. Užil jsem toho názvu pro poslední skupinu, obsahující tance nepravidelné.