a) Příklady jednodílného tance, skládajícího se jen ze dvou melodicky příbuzných úryvků pětitaktových, tedy schematicky

a a'

při čemž se ovšem opakováním celku dociluje zdánlivé formy dvojdílné, jsou tyto:

Především jeden můj zápis z Merklínska a jeho nepatrný variant ze sbírky Holasovy (I. 297, „bavorák"). Zápis Holasův (z Přešticka, tedy z téže krajiny) nutno opraviti dle pravidla III., jak v úvodu vyloženo, tak, že každý první z dvoučtvrtních taktů píšeme v notách dvojnásobného trvání, takže se tím rozdělí na dva takty; každý druhý z dvoučtvrtních taktů pak prodloužíme na tříčtvrtní. Zajímavo jest, že malý variant tohoto tance pod názvem „Medvěd" tvoří hlavní thema stejnojmenného Smetanova tance (České tance" II. b). Smetana notuje sice správně oba takty dvoučtvrtní, ale pátý takt, ve skutečnosti tříčtvrtní, notuje též jen jako dvoučtvrtní. Existenci třídobého taktu jsem u svých zápisů zjistil zcela určitě, dle rytmu i dle tance.

Melodický motivek, v těchto tancích vystupující, počíná prímou a jest vzestupný. Uvedu svů zápis, notovaný v G-dur.

Druhý melodický útvar, počínající oktávou a sestupný, objevuje se ve dvou mých zápisech z Královéměstecka (oba označeny jsou jako „kozel"). Jsou to jen malé vzájemné varianty; leč druhý z nich jest důležit proto, že je v něm pátý takt zřejmě tří dobý, poněvadž jest vyplněn třemi notami čtvrťovými a třemi slabikami slova „kozlíčku". Uvedu notami oba zápisy najednou tak, že odchylky druhého tance naznačím malými notami. Jako tóninu zvolím D-dur — dominantu předešlé tóniny G-dur — z důvodu, o němž později.

Třetí melodický útvar objevuje se v tanci, zapsaném Zemánkem (Chr. 480 nahoře, „kytička"). Notace Zemánkova je rytmicky správná, jen podána veskrze v osminách. Tento motivek počíná tercií a vyšinuje se přes sextu ke kvintě. Uvedu jej v tónině originálu.