O textech promluvím až společně s tanci dvojdílnými.

b) Dvojdílný tanec obsahuje celkem týž trojí materiál melodický, který jsme poznali v jednodílném tanci, jen že forma je tu rozšířená, majíc po dvou pětitaktových úryvcích v každém dílu. Vady, jež se v zápisech těchto tanců objevují, jsou téhož rázu jako u předešlých tanců jednodílných, i bude každému snadno dle pravidel L, II. a III. si je opraviti.

Melodický motivek, označený jako vzestupný, jest základem pro tanec Rittersberkův (č. 27), Erbenův (č. 118 „bavorák"), tanec z Lidu (1897, 361, „bavorák") a s ním totožný z Chrudimska-Nasa-vrcka (str. 457, „bavorák"). Ve všech těchto případech jest schéma formy

а а' I b a'

a tyto — ve skutečnosti tři — tance liší se jen v třetím úryvku b (v prvním úryvku druhého dílu). U tance Erbenova jest jeho motivek též příbuzný s předešlými, takže bychom jej mohli označiti spíše jako a":

U tance Rittersberkova však jest motiv jiný; nad to lze pozoro-vati u něho snahu, modulovati do dominanty (v našem případě do D-dur); tendence ta jest ještě patrnější u třetího tance, kde se objevuje i cis; ve čtvrtém úryvku vrací se však i tento tanec (skoro trochu násilně) do G-dur. Uvedu tedy notami jen tyto odlišné úryvky b (variant Rit. notami dolů obrácenými, třetí variant notami vzhůru).

Lze je oba považovati za přechodní varianty к jinému tvaru tance, který moduluje v celém druhém dílu do dominanty, uváděje tu tedy v obou úryvcích nový motiv. Forma jeho jest tudíž

а а' I b b'

Jest to jeden můj zápis z Chodska (zelený kousek, zvaný „sýkorka") a jeden Holasův (V. 294, „obkročák"). Zajímavo pak jest, že tento druhý motivek b (b') není než melodický úryvek sestupný,