{s s |о о | s s}
Typ tento jest, jak patrno, trojdílný. Název zvolil jsem z tance Rittersberkova (č. 16), jenž tento typ obsahuje.
Jednodílná forma tohoto tance obsahuje dva úryvky tohoto typu. Patří sem tanec Hajného z C Lidu (1897, 55 „kozel") a jeho zcela nepatrný variant ze zápisů Mladějovského („kozel") i z mých (Poděbradsko, „latovák"); uvedu příkladem první z nich:
Jak patrno, jsou si oba úryvky melodicky příbuzný, takže motivicky možno označiti jejich formu schematem
a a'
Pokud se textů této jednodílné formy týče, dlužno poznamenati, že nejsou tak charakteristické, jako v případech předešlých. Důvod spočívá v tom, že se tato forma metricky shoduje s oblíbenými písněmi jinými. Text zápisu Mladějovského má na př. motiv odjinud dobře známý:
Nanynko, Nanynko, ty jsi trucovitá,
kdybys byla moje, byla bysi bita. Atd.
|
Svrchovaně zajímavý jest text tance z C. Lidu. Je to totiž variant již předmluvou ke sbírce Erbenově proslaveného textu:
Červená růžičko, proč se nerozvíjíš ?
Pro tebe, hošíčku, že ty k nám nechodíš.
|
Jak známo, vybral si Erben tuto píseň, ovšem s melodií jinou (EN 93) a všeobecně к této písni — ne však mezi lidem, nýbrž mezi inteligencí — zpívanou za příklad typického vzniku písně lidové: Na hotovou instrumentální melodii skládá lidový zpěvák text. Theorii tuto, především Bartošem neuznávanou, obhájil Hostinský, ukázav ovšem, že není tento způsob jediným, nýbrž jen jedním z hlavních pramenů lidové písně. Při tom ovšem běželo o otázky všeobecné, principiální. Neboť pokud se právě Erbenem citované písně týče, nemožno neuznati, že zvolil příklad nešťastně. Melodie EN 93 jest nejen čistě instrumentálního původu, nýbrž nad to původu umělého a naprosto nečeská, takže by v tomto případě právě běželo o výjimečný případ vlivů, lidové písni vůbec cizích, nad to vlivů, jichž si lid nikterak nepřizpůsobil. Píseň s melodií Erbenovou patří totiž do malého procenta písní s předtaktím, tedy к písním
