Etymol. Wtb. 394-5. (Za doklady ruské, polské atd. děkuji p. prof. Dru J. Polívkovi,)

V stě. jsou slova odvozená z těchto kmenů i významů: vražiti — augurare. Bibl. Ol. 1417. Lev. 19, 26. non augurabimini — nebudete vražiti. (Cit. Jireček ČČM 1864. s. 156, Kott IV s. 815).

Vraže—sors. Psal. 21, 19. super vestem meam miserunt sortem. — Zal. Witt. na rucho me puítyly yíu wrazy (Z. Poděb. lofy, Z. Klem. loffi).

Psal. 30, 16. in manibus tuis sqrtes meae. — Z. W. w ruku twu w r a z i e me; Z. P. w r a z e loíy me (ZK. lossy). — Psal. 77. 54, sorte divisit eis terram — ZW. wrazu rozdielu gym zemiu (ŽP. lofíy; ŽK. loííem). Psal. 124, 3. quia non relinquet Dominus virgam peccatorum super sortem justorum — ZW. Nebo neoftupi hofpodyn prutu hrzieíínich „nad wrazu prawych; ŽP. na wrazy prawych (ZK. los).

Cisioj. mnich: dal petr na matheye vraz u (srv. Act. ар. /, 26.: cecidit sors super Matthiam). ČČM. 1853 (420) Hanka.

Vraže (vražda) — scandalum. Psal. 48.14. Haec via illorum scandalum ipsis. — ZW.: Ta cziefta gich wraz d agym. Z Gl. wrazi e (ZK. pohorfSenye; zl. Šaf. a sv. Tom. ČČM. 1881. s. 126: pohqrzenye). Psal. 49, 20. adversus filium matris tuae vponebas scandalum. ŽW. proty Synu materze twe kladiefSe wrazy; ŽP. skladasse v raz y (ŽK. pohorsSenye). Psal. 139, 6, . . . superbi . . . juxta iter scandalum posuerunt mihi. ŽW. . . . pifny ... podle cziestj wrazu položily mnye (ŽP. „obramv" snad chybně Paterou čteno; ŽK. pohorfSenye).

Vraže — clerus (t. j. κληρος). Psal. 67, 14. si dormiatis inter medios cleros. ŽW. Acz Spite prostrzied wrazye; ŽP. prostrzied wrazy e; (zl. Šaf. a sv. Tom. ČČM. 1881. s. 134: vproítrziedczie sczieísye; ŽK. upítríiecie vczennykov).

Vlastní jména „Vrazec" = Vražek r. 1186, „Wrasco" r. 1228 (Fried. Reg. I. s. 544. II. 543. Viz i Pal. Radh. I. s. 127).

V nvč. jen jediná stopa: vraželina = čáry, též prostředky к čarám (Kott. IV. s. 815 od Douchy). Jinak jen v negaci: nevražení = sočení, nevražiti (zastr. nevražditi) = hrozně nenáviděti (Kott. II. s. 159, srov. výklady prof. Zubatého v Sborn, filolog., V. str. 9). V dial. souvisí s původním významem asi vraž-diti = usilovně prošiti: ten se o to navraždil (Kott. IV. s. 814 z Hané) Děfčeca pořád vraždí o te šate (Bartoš Dial. slov. 1906 heslo vražděf — vrazgaf — vrangať).

Na Slovensku uchován význam původní: vražiti čarovati (Kott IV. s. 815), ale též přáti někomu (Bernolák V.); vražení = fascinatio,