Babce, za nímž je dále návrší, zvané „Na Stráži" a stranou od nich je vršek Skalka.**)

Předkládaje archeologům a filologům tuto drobnou úvahu к podrobnějšímu zkoumání shrnuji prozatím výsledek v následující domněnku:

Vraže byla původně místa neosídlená, na návrších, na nichž konaly se magicae artes. Samoty a vsi na nich vznikající přejaly jméno místa. Proti nim někdy vznikly samoty křesťanských klášterů. Byly hojnější než dává tušiti dnešní soupis osídlených míst. Soupis názvů české půdy — dojde-li vůbec kdy к němu — objeví dojista četnější názvy tohoto druhu pro vrchy, lesy i pole a podá materiál, ze kterého bude možno přesněji určiti význam, jejž měla Vráž v počátcích českého života v Čechách.