Vrazovo ajeho náhledy ve všech směrech schvaluje vodpovědi zedne7.června 1838 na jeho dopis ze dne 24. května t. г.: „Schvaluji, že písní Vašich z rukou nepouštíte. Vaše náhledy a zásady jsou v tom ohledu, co se zpravení textu dotýče, tak zdravé a důvodné, že bych velice litovati musel, jest-li by se někdo jiný v mozolnou, při tom však čistou práci Vaši uvázal, a ji podlé svých vrtochův a hýblat přistřihnul."

R. 1839 vyšly v Záhřebe: Ilirski Slovenci. Národne pěsni ilirske. Skupio St. Vraz. Razdělak I. věnované Vuku St. Karadžiči. V úvodě vydavatel označuje lidové písně jako první krok к vzájemnému poznávání, podává přehled4) dosavadních sbírek u národů slovanských, vzpomíná slov Fr. L. Celakovského: „A což vy Zákrkonoští, vy na tučných březích Drávy a Sávy a jinde bydlící Slované! což vy mlčkem tam vzděláváte svých rolí? bez zpěvu honíte stáda svá? bez písně vedete živnůstku svou? Nepochybně by se i u Vás dobývati dalo, ale není, kdož by dobýval", a odpovídá na ně: „Istina g. Celakovski, pravá istina." Povzbuzuje Chrvaty ke sbírání, aby jednou nelitovali, až zapadnou jejich písně, jako ty, které v R. Kr. buď neúplné jsou a neb úplně jich není. Rozebrav dosavadní sbírky písnb slovinských, vysvětluje, proč je vydává. Chce jimi posíliti pravdu, vypleniti lež, vznítiti lásku к vlasti a položití základ idei illyrské Lj. Gajem mezi bratry horními a dolními.* Přiznává se, že od r. 1833 četl ostatní sbírky slovanských národů, a že jimi povzbuzen počal sbírati písně, pověsti a přísloví.

Nevelká tato knížka Vrazova, obsahující 16 epických básní a 98 písní různého druhu sebraných5) ve Štýrsku, Krajině, Korutanech a Uhrách, byla toužebně očekávána a s radostí přijata. Již r. 1837 bylo známo, že vyjde tato sbírka, a první, kdo v uvedené korespondenci o ni žádá, jest Slovák Bol. Vrchovský, jenž v přípise к dopisu Mirka Šandora-Gjalského .poslanému St. Vrazovi (5712. 1837) píše: „Když Vaše národní písně vydáte, kýž by se to čím dříve stalo, nezanedbejte nám prohlášení posiati". V příštím dopise (17./3. 1839) netrpělivě očekává jejich vydání a objednává 12 exemplářů, kterýž počet myslí (v dopise z 15. července 1839), že sę zvýší na 15 neb 20 exx. Zároveň také žádá o poslání prospektů. V Cechách nejprve o rozprodej staral se P. J. Šafařík, dne 3. července 1839 posílá mu jména 15 předplatitelův a myslí, že jich 20 exx. prodá. Dne 4. prosince 1839 posílá mu 20 zł. za prodané výtisky. Když byl pak svými úředními a vědeckými pracemi přetížen, odevzdal prodávání knih Dr. V. Staňkovi a oznamuje tuto změnu Vrazovi dne 30. záři 1840. Tento ihned Staňkovi psal (Djela St. Vraza, V. str. 203), udělil mu příslušné pokyny a Staněk mu odepsal (dopis v korespondenci Vrazově bez určitého data), že ochotně žádané věci obstará, a píše, že zbývající exempláře písní si ponechá až do Vrazova