str. 67
S K. J. Erbenem počal si Vraz dopisovati v létě r. 1842, kdy mu byl Erben od Šafaříka doporučen jako dopisovatel Kola pro českou literaturu. První dopis Vrazův0) ze dne 8. června 1842 neobsahuje nijakou zmínku o zamýšlených dalších svazcích sbírky národních písní. Na tento dopis Erben mu odpověděl teprve 20. července 1842, kdež omlouvá opoždění svého článku o české literatuře pro Vrazovo Kolo výletem z Prahy na český venkov, aby tam své sbírky lidových písní rozmnožoval а к této omluvě připojuje pozdrav Bodjanského, kterému líbil se způsob, „jakýmž naše národní písně se udržují".10) Mimo to poznamenává, že pozítří (t. J.22./7.) pojedou spolu do Domažlic „kdež asi v 11 vesnicích lid český zvláštního rázu zůstává, kterýž jediný v Cechách nářečím poněkud se liší". V dopise pak z 16. října 1842 praví Erben Vrazovi, že jeho „potulka po Cechách" nebyla „kořistná", neboť pro Bodjanského nemohl se nikde dlouho zdržeti. Kolem 26. července obdržel St. Vraz prvý dopis Erbenův (22./7.) a odjel také brzy do svého rodného jižního Štýrska, chtěje tu novými písněmi obohatiti druhý svazek své sbírky. Píše o tom v druhém dopise Erbenovi (5./8. 1842 z Početrtku) a stěžuje si, že právě v celjském okrese, kde nářečí lidu jest pozoruhodné v ohledu filologickém a rozdílné od mariborského, nemohl najiti pomocníka; proto, že musí sám je sbírati, což působí mu obtíže, neboť v tomto kraji není znám jako v okolí Mariboru. Příčinu toho vidí, že kněží svými vlastními básněmi snaží se lidovou píseň vy-tlačiti, namlouvajíce lidu, že jest ona dílem pekla. Takové umělé písně mezi lidem se již rozšířily, tak že Vraz mezi padesáti našel třebas jedinou pravou lidovou. Erben nenechal svého nového přítele beze slov útěchy. Nejprve vyslovuje se (16./10.1842) že „věru vrchovatý již čas, písně, pověsti, zvyky i pověry, tyto starožitné, ctihodné památky národní, před hrozící jim nezasloužilou záhubou ve sbírkách zachovati", a pak ukazuje, že i u nás česká píseň lidu byla na pranýři, neboť lidovým nápěvům podkládána jiná slova, jichž smysl úplně vyhovoval úsilí protireformač-nímu. Takové nábožně-vzdělavatelné písně mezi lidem byly šířeny, ale lid zase naopak travestoval nábožné písně, v nichž obrážely se myšlenky rationalistické. Těší se na druhý svazek jeho písní, kterýž, jak mu psal 5. srpna 1842, vyjde příští zimu (t. j. 1842) a oznamuje mu, že sám svých písní druhý svazek11) připravil pro censuru, ale že dosud nemá nápěvy pohromadě.
Zatím v té době vyšel druhý svazek Vrazova časopisu Kolo, které vedle jiných účelů, o nichž zmiňoval se ve svých dopisech českým přátelům, mělo články z etnografie, filologie, geografie a historie buditi zájem o vědeckou literaturu illyrskou. První jeho svazek obsahuje dva
9) Dopisy Vrazovy posílané K. J. Erbenovi otištěny jsou v V. sv. Djela St. Vraza 10) Píše tu Erben: „O jarmarcích totiž, o poutích a jiných slavnostech přinesou dvě ženské uzel tištěných písniček, rozloži je na plachtu na zemi, a zpívají jednu po druhé, pokaždé křičíce a lid okolostojící a poslouchající pobízejíce: „Kupujte písničky, pěkné, nové písničky 1" a tak možno za 2 krejcary vid. čísla atd. koupiti písničku i s nápěvem".
11) Erben mu posílal své výtisky národních písní a Vraz o ně také žádal: viz vzájemné dopisy Erben Vrazovi: 7./2. 1843 (Nápěvy), 16./12. 1843 (2. sv. Písní), 9./12. 1844 (1. sv. Písní), 6./4. 1848 (3 sv. Písní). Vraz Erbenovi: 16./4. 1844 (děkuje za Nápěvy), 2./4. 1845 (totéž), 2./11. 1847 (žádá o 1. a 2. sv.).
|
|
