str. 83
DROBNÉ ZPRÁVY NÁRODOPISNÉ.
František Adolf Šubert zemřel 8. září 1915. Jeho jméno jest nerozlučně spiato s dějinami nezapomenutelné Národopisné výstavy českoslovanské. Myšlenka Šubertem šťastně pojatá, vtělila se za nadšené účasti celého národa v čin velikého dosahu vědeckého i kulturního: z výstavy vyrostlo Národopisné museum českoslovanské. Odborné ocenění významu Šubertova — se strany nad jiné povolané — bude podáno v příštím svazku.
Prof. dr. Josef Gruber dovršil na podzim 1915 (3. listopadu) padesátý rok svého života, požehnaného mnohou úspěšnou prací. Životní činnost Gruberova soustřeďuje se na poli české vědy národohospodářské, jejíž vzácně působivým učitelem je (od r. 1901) na naší universitě. Ve svém oboru je — po Bráfovi a Kaizlovi — snad nejvýznačněj-ším českým pracovníkem. Ve směru tom ocenilo jeho činnost (10., listopadové) číslo „Obzoru Národohospodářského" (1915), které bylo věnováno mu к padesátému výročí narozenin jeho žáky a mladšími spolupracovníky. Zde dr. J. Macek oceňuje jeho práci učitelskou a spisovatelskou, dr. J. Matys jeho vlivy a působení na český, praktický život hospodářský, dr. J. Prunar jeho činnost jako generálního jednatele Národohospodářského ústavu při České akademii a dr. Em. Chalupný jeho osobnost- Dr. Macek zdůrazňuje ve svém ocenění neobyčejně živý historický smysl Gruberův, který vedl ho ke studiu našich dějin hospodářských i k tomu, že dal nejednomu ze svých mladších spolupracovníků nabádavý podnět ke studiu tomu. Důsledkem toho* je dobrá pozornost, kterou vždy věnoval Gruberův list, Obzor Národohospodářský hospodářské historii. Z vlastních jeho prací je tu nejdůležitější „Agrární zřízení, právní a hmotné postavení selského lidu v českých zemích", jež vycházelo v Obzoru Národohospodářském v letech 1910—1911 a samostatně vyšlo r. 1914 v knihovně „Český Čtenář". Mimo to dotýkají se činnosti sledované Národopisným museem českoslovanským Gruberovy práce o průmyslu domáckém a jeho iniciativně působení na poli české organisace kulturní. Od něho vyšel prvý podnět založiti Museum technické, které stalo se brzy důležitým a velikým ústavem vědeckým. Od něho vyšel r. 1915 i podnět к museu válečnému, které u nás je uskutečňováno ve způsobe samostatných oddělení při museu ústředním (zemském) a při některých museích krajinských. Sem patří také jeho pozornost, věnovaná zřízení archivu zemědělského a j. Národopisnému Věstníku Ceskoslovanskému zejména však je vzpomenouti účasti Gruberovy při správě Národopisného musea: od r. 1903 jest členem musejní rady a v roce 1910 byl předsedou Společnosti národopisného musea českoslovanského. Po všechnu dobu tu byl vždy ochotným spolupracovníkem musejní rady a výsledkem jeho snah je zvláště péče, kterou museum věnuje domáckému průmyslu lidovému. -z.
@---------------------
Nekrology. 10. dubna 1915 zemřel prof. Volodymyr Šuchevyč, známý etnograf maloruský. Jeho obsáhlé dílo o haličských Huculech „Гуцульщина" vydávané společností Sevčenkovou v letech 1899—1908 (vyšlo též polsky nákladem musea Dzieduszyckich; srovn. NVČ. II. 20) podává úvodem obraz fysiografický (podle prací Zuberových), dále popis lidového bytu (sv. I.), zaměstnání (domácký průmysl, salaš-nictví atd.) (sv. II.), třetí svazek líčí život Huculův od kolébky do hrobu, čtvrtý výroční svátky a v pátém shrnul autor ústní, tradice, hádanky, pověry, zprávy o lidovém lékařství atd. Přidržuje se metody deskriptívni Šuchevyč omezil se výlučně na bohaté výsledky svých dvacetiletých studií. Z toho důvodu vyloučil z rámce svého' díla huculské oblasti v Uhrách a v Bukovině, poněvadž jich neznal důkladně z vlastního názoru. Přes to zůstává Huculščyna základní prací o rázovitém kmeni maloruském a neúmornému badateli přísluší v dějinách slovanského národopisu čestná památka. — Na východním
|
