@----------------------

Schramek Jos., Der Böhmerwaldbauer. (Beiträge zur deutsch-böhmischen Volkskunde XII.) Praha 1915. Nakl. J. C. Calve. Str. 360 s 8 tab. а 54 ill. v textu.

Práce páně Schramkova je prvou soubornou krajovou monografií, kterou podávají Beiträge. Rada předchozích jedenácti svazků přinášela — po obecném úvodě Hauffe-nově (ve svazku I.) — po výtce jen zpracování jednotlivých projevů života lidového toho kterého kraje, nejčastěji lidové tradice a lidových staveb. Pouze A. John před časem vypracoval a vydal zde podrobnou místopisnou monografii „Oberlohma. Geschichte und Volkskunde eines egerländer Dorfes". Již tím je dílo Schramkovo zajímavé a zasluhuje pozornosti. Pozornost Iidovědy české je pak ještě zvýšena tím, že kraj popisovaný jest na samém národním rozhraní: Zpracovávaje německé Pošumaví opírá se o zprávy a údaje z některých celkem poměrně nečetných (27) německých obcí Klatovska, Sušická, Prachaticka, Krumlovská, Kaplička a Jindřichohradecká. Ale zde je český interesent zklamán. Autor nesleduje nikde, zda vůbec a jak působil na německý život lidový styk s blízkým obyvatelstvem českým. Údaje jeho (mimo některá, zřejmě česká pojmenování, zejména jídel) ani nepřímo nesvědčí o vzájemných vlivech, které bychom bezpečně čekali. Jsou-li přece jakési obdoby na př. v kroji, četněji v hospodářském nářadí a nejvíce ve zvycích a obyčejích, jsou výsledkem — aspoň pokud o nich můžeme usuzovati z líčení Schramkova — tu společných prvků lidského odívání, tam stejného rázu půdy, podmiňujícího stejný způsob obdělávání, nebo konečně důsledkem stejných, společných vlivů cizích nebo stejného způsobu života: tak při zvycích shodně působil život zemědělský a jeho těsná souvislost s přírodou, vliv křesťanství, tajných věd a pod. Pro poznání lidového života samého německého Pošumaví podává spis materiál opravdu bohatý, pokud jde o oddílí zvykoslovný hodně vyčerpávající. Zvykosloví zabírá bezmála dvě třetiny celé knihy. Zde podává Schramek podrobný kalendář lidových zvyků, jež seskupuje ve zvyky a obyčeje vánoční (zimní), velikonoční (jarní) a letnicové (letní a podzimní). Na to líčí zvyky života rodinného (osobního): narození a křest, svatbu, nemoc, závět a pohřeb; sem přičleňuje i zvyky života hospodářského. V dalším oddílu sestavuje zprávy o lidovém názoru na jevy přírodní a o drobných pověrách. Po samostatné kapitole věnuje kouzelným knižkám a lidovému léčení. Obšírnost oddílu zvykoslovného je způsobována též tím, že autor zaznamenává per extensum i tam, kde by se byl mohl spokojiti pouhou odvolávkou na údaje, tiskem již jinde sdělené. Za to by bývalo líčení jen na prospěch, kdyby je byl mohl spisovatel provoditi početněji illustracemi. Ze všech 77 vyobrazení poutají se ke kapitolám zvykoslovným jen 4 obrázky. Z ostatního života německého Pošumaví líčí Schramek názorně a dosti podrobně domácí a hospodářské nářadí a náčiní, jež také zobrazuje : Především zabývá se krbem a pecí, jež ustoupily již většinou kamnám s plotnou, nábytkem, který býval řezaný, někdy i .vykládaný (stůl) nebo malovaný (skříně, truhly, umístěné po pravidlu na půdě). Malováni nábytku bylo — soudě dle vyobrazení a líčení — poměrně chudé. Na to popisuje náčiní kuchyňské (se zajímavými stupkami na brambory, s noži na sekáni zelí v šesti a j.) a nářadí zemědělské, kde se setkáváme s úhorným pluhem a nákolesníkem, tolik charakteristickým pro české Prácheňsko. Stejně výstižně vypravuje autor i o lidové stravě, kde nespokojuje se pouhým vyjmenováním obvyklých jídel a jejich pořadu, nýbrž líčí i jak se připravují, podávaje hotové kuchařské předpisy. Méně vyčerpávající je již krojová stať knihy. Spisovatel jednak snaží se kroj popisovaného, rozlehlého území jaksi ztypisovati, vybíraje 'eho znaky společné a přezíraje celkem místní charakteristické zvláštnosti. Mimo to líčí