str. 88
kroj tak, jak se uchoval po naše dny; kroj starý sestrojuje pouze, kde jsou o něm záznamy-literární, a výjimečně jen i dle zpráv starých pamětníku (kroj prášilský). Popisuje mimo kroje prášilské — ovšem stručně — i kroje ze Železné Rudy, Seewiesen, z Kašperskohorska z Vimperska, Prachaticka, z Křišťanova, Krumlovská a Jindřichohradecká. Nejslabší partií knihy je její úvod, snažící se podati charakteristiku sedláka německého Pošumaví. Autor omezuje se tu na úsudky, které nijak nedokládá. Nepodává dat ani o tělesném ani o duševním a mravním rázu pozorovaného lidu. Dnes však v publikaci rázu vědeckého nelze se spokojiti aproximativným tvrzením, když přece pro tělesné vlastnosti methoda antropologická a pro duševní a mravní v nejednom směru statistika dává měřítka objektivna. Knihu uzavírá kapitola o šumavských dřevorubcích, jež líčí jejich práci, nářadí> šat, život sociální, slavnosti a radovánky. Práce Schramkova nezabývá se tedy všemi projevy lidového života popisovaného kraje. Pomíjí, co již jinde bylo podáno nebo co jiný autor připravuje (tak lidové stavby, domácký průmysl, písně, scénické hry, pohádky a pověsti něm. Pošumaví). Základem práce jsou mu odpovědi na známý dotazník z r. 1894, jejž sestavil prof. A. Hauffen a vydala Gesellschaft zur Förderung deutscher Wissenschaft. Üdaje dotazníků, jichž bylo zodpověděno pro poměrně širý kraj 28 od 25 spolupracovníků, doplňuje nečetnými zprávami literárními. Při tom omezuje se Schra-mek vždy jen na prostý popis, na snesení materiálu, ponechávaje jeho osvětlení, postihnutí vývoje a souvislosti pozorovaných jevů lidového života s obecným proudem kulturním, tedy vlastní vědecké spracovaní silám odborně školeným, — což, zdá se, konečně je pouze na prospěch celého díla. -z.
@-------------------
Prof. M. Můrko pokračuje ve svém výzkumu lidové epiky v Bosně a Hercegovině a předložil o své cestě podniknuté v letě r. 1913 obšírnou a důkladnou zprávu v „Sitzungsberichte" cis. akademie věd ve Vídni, filos. histor. tř. sv. 176 č. 2 str. 50 (Srv. NVČ VIII., 195). A sice zkoumal tentokráte hlavně lidovou epiku v Hercegovině, zvláště v okr. Mostarském až к hranicím černohorským a význačnější měrou epickou poesii příslušníků obou křesťanských vyznání, pravoslavných i katolíků. Sestavil tu pravou spoustu vysoce zajímavých, důležitých a nových zpráv, které vědeckému studiu epické poesie srbsko-chorvatské, razí namnoze nové cesty, jako na př. při studiu čistě formální stránky, rytmu a verše a j. (str. 24, 31). Důležité a zajímavé jsou zprávy o velkém vlivu tištěných sbírek, o skládání písní, o nových látkách opěvovaných, čerpaných až ze soudobých událostí, o kterých mohly proniknouti zprávy leda prostřednictvím novin, jako na př. o rusko-japonské válce; o tom, jak starobylé písně upadají v zapomenutí a jak lid pozbývá zájmu pro ně, vůbec jak epika hyne, a zvláště potomkové někdejšího moslimského panstva neradi poslouchají písně, připomínající jim někdejší slávu a jich pád, a jak všecek novější vývoj, jmenovitě hospodářský vede к úpadku epiky a zvláště к vymírání nositelů epiky, pěvců. Na této cestě zachycoval prof. M. Můrko některé písně také do fonografu a zprávu o tom předložil ve zvláštním „Berichtu" v 179. sv. č. 1 týchž „Sitzungsberichte" (str. 23). Důležité jest opětovné jeho pozorování, že jest takřka nemožno zapisovati písně epické, ani hbitý stenograf nestačí rychlému přednesu zpěvákovu; a když zpěvák pomaleji přednáší neb diktuje, mění se forma, verš jeho písně, rozpadává se v prosu. Podle toho jest ovšem oprávněna skepse o správnosti všech zapsaných a vytištěných textů, které prof. M. Můrko dal opětně výraz. jpa.
@------------------------
Volksmärchen aus Österreich. Aus dem Volksmunde, aus Zeitschriften und Büchern gesammelt und herausgegeben von Karl H a 11 e r, Bürgerschuldirektor. In Kommission bei Loewes Verlag Ferdinand Carl, Wien-Stuttgart-Leipzig s. a. str. 135. Tato bohatě a pěknými illustracemi vyzdobená kniha obsahuje až na nepatrnou menšinu německé pohádky ze všech zemí našeho mocnářství, a tu možno přiznávati, že vybíráno s jistou odbornou znalostí příslušné literatury. Ale macešsky odbyty jsou bohaté tra-
|
|
