záp. okraji okrsku usedlostí volně rozsetých a z ní stoupá hlavní cesta spojující Horní Bistriškou dolinu s terasou Kopřivnickou.

Soudím tedy, že osídlení rozptýlenými domy a statky, jak je nacházíme výhradným venkovským typem na severu Alp Saviňských, v Trentě, v plošině nad Bohinjí nebo jako zbytek v údolí Koritnice, v obci Soči atd., je nejstarší dochovaný způsob stálých sídel ve slovinských Alpách. Vývojem komunikací byl později dán místní podnět ke vzniku vsí silničních, průmyslovou a obchodní kolonisací pak ke vzniku osad (byť i venkovských)

Senník pod Koprivnikem. Fot. V. Dvorský.

o ulicovém půdorysu rázu městského. Co se tkne ethnického původu jednotlivých typů je nejstarší z nich, osídlení rozptýlené, buď slovanský nebo keltický. Silniční vesnice vznikly vesměs již v době slovanské, kdežto městský ráz venkovských osad ukazuje zřejmě na vliv stredomorský, románský. Rozptýlené usedlosti udržely se tam, kde se terén pro vývoj soustředěných osad nehodí, pak stranou od důležitějších cest.

V okrsku rozptýlených bohinjských usedlostí nacházíme neobyčejné množství volně rozsetých senníku a chlévů, které se táhnou vzhůru к oblasti salašní. Přechod není tu však skoro nikde bezprostřední, nýbrž mezi pásmo senníku a pásmo salaší vkládá se širší neb užší pruh bez jakýchkoli selských přístřešků. К údolním vesnicím přísluší výše ve svazích samostatné skupiny senníku (Voje, Uskovnica).