držbě vlastní koliby a tak docházelo ke vzniku salaší ojedinělých o jediném obývacím přístřešku, na nichž se hospodaří na účet celé skupiny majetníků, kteří však na salaš sami nedocházejí. Jinde, tak zejména v Karnii, způsobil týž proces vznik salaší spojených, kde jednotlivé přístřešky bývalých salaší sdružených jsou spojeny v jeden celek, namnoze ve stavbu velkých rozměrů. Podstatným rozdílem mezi salaší sdruženou a spojenou je, že na salaších sdružených je několik kolib se samostatným hospodářstvím, kdežto salaš spojená je celá hospodářstvím jediným.

V Bohinji se udržel typ salaší sdružených, poněvadž chov dobytka a hospodaření mlékařské je dosud pro velký počet rodin hlavní výživou. Přímých vztahů povrchových к jednotlivým typům salaší tu není. Dokonce nejsou salaše sdružené snad typickými pro plošiny a salaše ojedinělé pro ledovcové kouty. V plošině severovýchodně od Krnu nachá-zjme salaše ojedinělé a naopak v hlubokých glaciálních koutech pod Crnou Prstí salaše sdružené. Pokládáme-li typ sdružených salaší za starší než jsou ojedinělé a typ volně rozsetých (tedy ojedinělých) usedlostí stálých za starší než jsou osady soustředěné, tu se naskytá otázka, proč důvod obranný, působící na vznik sdružených salaší, nepůsobil současně na soustředění domů stále obývaných? Současnou existenci rozptýlených usedlostí stálých a k nim příslušných sdružených salaší, jakožto starého, kdysi výhradného typu v slovinských Alpách dotvrzují nám doklady z pásma dinarského, zejména z krajiny řeky Limu, z území Vasojevičů, kam nepronikly vlivy románské. U Vasojevičů jsou vskutku selské domy vesměs porůznu rozptýleny, kdežto salaše tvoří skupiny o 10—30 kolibách. Příčina je v celku jasná: vpád nepřátel do území stále obývaného nemohl se stati příliš náhle, takže vždy zbýval čas, aby se muži z rozptýlených usedlostí odebrali na ohrožené místo, naproti tomu na planinách ležely salaše kmenů mezi sebou nepřátelských často velmi na blízku, takže noční přepadení bývalo tu obvyklým. Kromě toho pozemky údolní jsouce rozděleny a dosti přesně ohraničeny nezavdávaly takových příčin к sporům jako společné a jen velmi neurčitě omezené pastviny. Při tom ovšem nemyslím, že by rozptýlené usedlosti spojené se sdruženými salašemi byly typem nejstarším. Pravděpodobně předcházelo mu sídlení jiné (ilyrské?) v soustředěných, obranných sídlech stálých (hradištích), к nimž příslušely pastevní plochy bez stálých přístřešků, používané po kočovnicku (snad pomocí ohrady, tamaru). Tu pak nelze zajisté popírati, že ony různé hospodářské a sídelní systémy jsou znakem netoliko různých kulturních období, nýbrž též určitých národů, které v dotčeném období byly hlavními jich ■ nositeli.

Bohinjské sdružené salaše jsou dle toho starší typ než salaše ojedinělé v blízkém sousedství, na západ a sever od Triglavu a mají se salašemi pásma dinarského některé shodné znaky, o nichž se ihned zmíním. Rozložení jednotlivých kolib je volné, navzájem nejsou spojeny ani stavebně, ani plotem neb ohradou, čímž se liší od karnského typu furlanského. Půdorys salašních skupin je rozličný. V krasových dolinách nebo i v mělkých karech (ložiscích koutových) v plošině, kde po ústupu doby ledové krasovění značně postoupilo, je obvyklým rozložení kruhovité okolo měkkého (někdy kaluží zaujatého) dna doliny,