Před dvěma lety (1914) pobýval jsem delší dobu na rozhraní slo-vensko-rusko-polském (v Saryši a Zemplíne) sleduje, které složky národního života jsou na tomto zajímavém rozhraní všem třem slovanským kmenům společné, které a jakým způsobem se mění, z oblasti do oblasti přecházejí a pod. Přitom shledal jsem mimo jiné, že dům velmi rozšířený, ba možno říci typický pro vlastní, ovšem poměrně velmi úzké, pásmo hřbetů karpatských těchto krajin (okolí Pivničné a dále na východ u Orlové v Saryšské st.) je totožný s domem, jenž je charakteristický pro západní Karpaty, tak zvaný goralský dům, dále v Těšínském Slezsku na př. u Orlové, a posléze i v pohorské části Valašska. Při tom mám na zření typy vesnického domu a ne salaše. Na sever a na na jih od tohoto pruhu, i v polské oblasti haličské i v ruské a slovenské části Uher a na moravském Slovácku, jak jsem z vlastních cest se přesvědčil, jsou domy charakteru zcela odlišného. Při tom bývá toto rozhraničení často velmi ostré a není možno je vyložiti přírodními podmínkami.

Jako nejbližší doklad toho možno uvésti rozhraní tohoto typu domu v moravských Karpatech, poučné i jinak pro tuto otázku. Zhruba vzato splývá tu hranice tohoto domu s kmenovou hranicí valašsko-slováckou, podrobněji sledováno je tu rozhraním Vlára а„ Klobucký potok s tím dodatkem, že v osadách pohraničných jako je Štítná, Bilnice, má převahu ještě dům slovácký. Ale nikde valašský dům nepřestupuje na jih od Vlarského průsmyku do slováckých Karpat, ač geografické poměry jsou tu totožné jako na Valašsku.

Jak daleko objevuje se tento dům na východ, nemohu zatím určiti. Tolik je však jisto — jak hned zpředu jsem naznačil — že z Moravy po hřbetech karpatských, táhne se po obou stranách hranice polsko-slovenské do ruských Karpat. Tam na východ od Orlové, v odlehlých a posud velmi zachovalých osadách v okolí Bardejova našel jsem nej-zajímavější a nejhojnější jeho doklady. Z toho a z různých poznámek v literatuře soudím, že tento typ postupuje jistě i dále na východ, do Bukoviny a Karpat Sedmihradských a není vyloučeno, že má příbuzné typy snad i na Balkáně. Osobních však zkušeností z těchto krajin zatím nemám.

Na západ neproniká karpatský dům hluboko do Moravy. Zachovalejší typy nalezneme dnes již jen ve valašských dědinách ve vlastních Karpatech, a to dosti pořídku, poněvadž zvláště poslední dobou staví se velmi mnoho nově. Dále na západ zcela v souhlase se změněnými podmínkami geografickými a hospodářskými tento horský typ, jenž nedovedl se přizpůsobiti, degeneruje a je zatlačován v jz. domem slováckým a středomoravským, jehož velmi zajímavou částí je dům hanácký. — Jen dále pak k západu za tímto širokým pásem středomoravským vyplňujícím celou nížinu moravskou, v severozápadní Moravě a ve východních Cechách objevují se u horského typu ojedinělé detaily jako malé reminiscence na dům karpatský. Zda pojítkem je dům v moravsko-