karpatský dům je spodní část štítu, jež je zakončena 3—4 řadami šikmo položených šindelů; na Kłobucku říkají jednotlivým řadám „šary" a celku „zbytek"; tato část štítu spojuje se pak přímo s dolním krajem střechy (obr. č. 4.). Jeden, dva nebo tři výřezy ve štítě nazývají se „vizíry". U podélné stěny před dveřmi je „násyp". — To je popis vnějšku. Nejprimitivnější vnitřní zařízení viděl jsem v chatě č. 44 v Návojné, náležející velmi zámožnému rolníku. Hlavní část jizby zaujímá pec, nejjednodušší formy. Vystavěna je z doma robených cihel, do výše asi l40—150 cm; nahoře je plochá, na boku do světnice je oblá; na spodní části přizděno je prkno, a v prostoru takto vzniklém v „podpecí" je pelech pro „kotrnu", králíci. Před „čelustí", otvorem do pece, je „ohnišče". Bývá zděné anebo s části i dřevěné, hlinou silně omazané a podepřené sloupky. Tato plocha přechází i na bok peci a jmenuje se „kůtek"; pokračováním pak kůtku nad podpecím je lavice, také hlinou omazaná. Nad ohništěm je kozub, zde „komínem" zvaný, zrobený z proutí nebo desek, hlinou zalepený, jenž prochází stropem. V podstřeší zvedá se komín asi 30 cm nad podlahu a bývá zakončen u nejprimitivnějších stavení pouze plochým kamenem „šlopou", aby byly zadržovány jiskry, nebo bývá zaklenut a postraně má otvory pro dým. Ten pak vychází skulinami ve střeše. Na dolení části komína nad ohništěm jsou otvory pro „hák", dřevo s hákem, na něž zavěšují kotel. Pod ohništěm je místo pro popel. Posléze stranou od čelustě u stěny je malý, vyhloubený otvor „malá pécka", pro věci, jež mají býti v suchu, hlavně sůl. — Další zařízení těchto jednoduchých světnic bývá velmi prosté. Na úhelných kamenech „penkách" položena jsou prkna „lavy", lavice, v rohu je stůl a u dveří proti peci je postel „pohrádka". Ta třebaže byla velmi chudobná, nejvíce rušila v popisovaném Ptáčkově stavení velmi primitivní ráz. Bylo mi tu řečeno, že dříve spávali skoro vesměs na ovčích kožich na lávách podél stěn nebo na peci. Jen staří nebo v nemoci ulehali na postel, jež byla zrobena tím způsobem, že zarazili do země čtyři koly a spojili je slaměným pletivem; na to pak dali kůže, peřiny a pod. Pohrádka nyní se skládá z „boční desky" a „štítu"; vystlaná je slamou, zakrytou hrubou plachtou, „duchnou" a „záhlavci" Dále jsou tu židle „stolice". Podlaha, „dláška" je hliněná. To je nejjednodušší zařízení nejstarších domů; u novějších jeví se zdokonalení na různých částech. Tak u peci, kde neprochází dřevo na zavěšení kotle komínem, nýbrž vkládá se do otvoru ve stěně („kumhár") anebo vaří se jen na třínožce „drajfusu"; lavice bývají obvyklého tvaru, mívají více postelí a j. — V síni u stavení študlovských mají mimo drobné nářadí ruční mlýn „zrno", a řebřík „žebř" na hůru. Zrno se skládá ze spodního kamene, jenž je uložen v dřevěných „okólnikach", které spočívají na podstavci „podlahách"; horní část má horní kámen a „koš" ve „šrákách". V pohyb se zrno uvádí buď ručně „veslem" a „vřetenem", nebo šlapáním „podnůžek". Podobných ručních mlýnů je na Valašsku posud velmi mnoho.

Tyto dvojdílné chaty jsou ovšem již jen výjimkou. Hospodářský rozvoj a vliv trojdílného domu z kraje dal vznik trojdílnému domu valašskému, skládajícímu se z jizby, síně, a komory. S tím je spojena i změna pece. Topí se v zadní části síně „kuchyni", a pec má vedle ohniště