Na tuto melodii XXXI. možno zpívati ohromné množství textů, známých nejvíce s melodií EN 10 („Ach není, není tu")42) nebo EN 18 (běžný text: „Cí to tam koníček"). V oddílu „Hudba a tanec" uvádí Erben na str. 301 pod známým nám názvem „Vosňák" tento text:

Jako melodii uvádí k tomu výše zmíněnou — polku EN. 18. Soudím, že Erben dostal tento text pouze s nadpisem tance, ale bez not, i vyhledal mu sám vhodnou melodii nějakou43). U Waldaua (Böhmische Nationaltänze I. 23) dočítame se: „Beim Vosňák, der bald im Zweiviertel-, bald im Dreivierteltakt gesezt ist und daher den Charakter der Sauteuse und des Walzers vereint, pflegt man während des schnellen Herumdrehens zu singen" a tu následuje překlad téhož textu, který i Erben uvádí. Ráz proměnlivosti mají i jediné dva—vespolek různé — „Vosňáky", Rittersberkem nám zachovavé, jež jsme již. seznali (Rit. 8— náš příklad XIII. s vložkou XIII', a Rit. 3 — rozšířený příklad XVI.). Na žádný z těchto dvou tanců nelze Erbenův text zpívati, a ze všech ostatních proměnlivých tanců jedině výše uvedený „zelený kousek" (XXXI.) tento text reprodukuje, a to bezvadně. Je tedy pravděpodobně melodií „Vosňáku" Erbenova i Waldauova.

c) Třetí, zase zcela odlišný motiv obsahují tři tance: Chr. 458 nah. (kráva), Hoř. 16 (mateník) a můj zápis z Královéměstecka (kozel č. la-továk). Pojí je i týž motiv textový, podle něhož utvoříme si heslo „kráva".

Chr. 458 nah. je dvojdílný, obsahuje veskrze typy a to v prvním dílu navzájem skoro stejné a v druhém rovněž:

а а' | b b'

Jen typy a jsou pro „krávu" příznačné; typy b jsou od nich odlišné a blíží se melodicky motivu druhé části mé „špacírky" (viz př. A v кар. II.). Zápis je rytmicky správný, jen v notách polovičního trvání než my jej napíšeme: