pojal, a jakož mi ji před nedávnem pan Adam Vítoch v Miletíně, v kr. Bydž. opět na pamět přivedl) liší se . . ."

Je to týž Adam Vítoch, o němž píše bývalý říd. učitel v Miletíně, Jan Bednář dne 12. dubna 1838 takto: „Odesílám dle Vaší žádosti ony dvě báchorky od Adama Vítocha; byl by prý Vám je již dávno vypsal, ale on je sám neuměl, a zednického mistra, od něhož je opsal, nemohl tak dlouho k tomu dočkat, aby mu je pověděl."

Je to týž dopis, v němž Bednář oznamuje, že na místo Jar. Arnolda včera přijel farář Černý (slavný astronom); těší se na příchod Erbenův v létě.

Mimo to měl Erben z Miletína přítele Jana Nep. (Květoslava) Lhotu, jenž za mladých let sbíral též pověsti a zvyky, jež pak ex post rád uváděl v souvislost s Rkpem Zelenohorským srovn. „ Ještěr"*), o vzniku Trutnova anebo přeložil z Hormayerova „Archivu für Geschichte" 1824 povídku „Bohuslav a Berta" kterou uveřejnil ve své monografii „Miletín nad Bystřicí" (1888), v níž je zmínka a citát z Rkpu Králodvorského:

V duchu starých vidění opakuje ráda Věštkyně "sesilujíc dojem a stupňujíc jej:

Erben k tomu podotýká, že je to pověst z Kostelce nad Orlicí.

Opět tu vidíme styk jeho s rodným Miletínem. V Kostelci nad Orlicí byl tenkráte paterem, později děkanem, Jan Hlavatý, domácí kněz a vychovatel v rodině hr. Kinského. Vykonal dvě cesty do Ríma (1842, 1843) a cestu do Jerusalema 1859, o nichž si psal německé zápjsky, které chová u sebe neteř jeho, pí. Marie Roubalová, choť prof. v Českých Budějovicích, dcera uvedeného již J. Bednáře, jehož žena byla sestrou Hlavatého. К Hlavatému sjeli se r. 1868 Miletiňáci.

Rodákem z tohoto Kostelce byl též pater Josef R o š 11 a p i 1, od něhož máme nejobsažnější díl korespondence Erbenovy. Kaplanoval v Miletíně za Arnolda, přilnul věrně к Erbenovi, i když přišel do Dobrušky, města „F. L. Věka" (kde též odpočívá) a později působil v Opočně.