str. 177
Dále bylo album toto tištěno pro širší obecenstvo; čistý výnos byl určen pro vdovy a sirotky po padlých důstojnících.
V uvedeném pojednání uvádím též, jaký vliv mělo toto album na českou literaturu. Sbor musejní pro vědecké vzdělání řeči a literatury české věnoval císařovně „Perly české" 1855; K. J. Erben redigoval pak Fest-Album, kterým holdovala Praha císaři Ferdinandovi V. a Anně Pie k stříbrné svatbě jejich dne 27. února 1856.
*
Krokův zlatý stolec.
К nedokončenému cyklu Věštkyně se přimyká ideově a formálně báseň „Krokův zlatý stolec", kterou uveřejnil Dr. Jaroslav Sutnar: „Veškeré spisy básnické" str. 253—254.
Činím zde pokus vysvětliti tuto báseň, které dosud nebylo věnováno pozornosti.
Ježto je poměrně málo známa, uveřejňuji ji tuto podle kritického vydání Sutnarova:
Viděla sem stolec ze zlata ryzího,
na němž sedával otec Krok, kteréhož národ zvoliv za sudího,
důvěrně prosil za výrok.
Viděla sem ještě, když Libuše mladá
na zlatém stolci seděla, prvé než na ni Chrudošova zrada
ke zkáze vlasti dospěla.
Vstala se stolce, těžce pohaněna,
za lásku vyslouživši žel: a pak již nikdo z jejího plemena
zlatého stolce neviděl.
Její potomci na tvrdém kameni
u prostřed lidu sedali: aby všem bylo za jisté znamení,
že zlaté doby přestaly.
Což již nepřijdeš víc ty zlatý čase ?
což nikdy nevrátíš se zpět? Vrátí se, vrátí, přijde jednou zase,
kdy ale? kdo můž rozumět!
Slyšte a vězte zprávu, kterou nesu
od břehu Zlaté Bystřice, tam kde se stíny Miletínských lesů
prostřely v širé .hranice.
Přislať sem panna od Tetina hradu,
co Vida krásná, rozmilá, a zlatý stolec v mělké říčky chladu
pod sypkým pískem ukryla.
|
|
