jeho, oslavené v Rkpu Králodvorském v b asni „Opustená" a v Horrnayerove „Archivu" 1824.

Je v tom kus lokálního patriotismu; rodáci Miletínští milovali přímo dojemnou láskou chudobné hnízdo své. Jsou toho tklivé důkazy v korespondenci této, jak spolužáci Erbenovi Jan Květoslav Lhota, pozdější podkrajský, Jan Hlavatý, děkan v Kostelci n. Ork, J. Lauschmann, děkan v Holohlavech, Jan Richter, notář v Poděbradech zvláště za mladších let rádi navštěvovali svůj Miletín, psávali si o něm zprávy, zvláště do r. 1846, kdy Miletín vyhořel.

Ctěme tu zprávy o faráři Černém; učitel Bednář popisuje i posvícení miletínské při zvucích nechanské harfy, a rod Erbenů, Hlavatých, Richterů, Zábů, Dubenecký, Pišl, Chmelík často se ozývají v této korespondenci. Ani farář Jan Arnold, známý z roku 1848, ani Josef Rošt-lapil nezapomínali nikdy na bývalé působiště své.

A Miletínští viděli v Erbenovi vždy svého konsula a ochránce v Praze — a vším právem.

Slyšte a vězte zprávu, kterou nesu od břehů Zlaté Bystřice . . . Ale není to pověst mezi lidem vypravovaná jako dříve ve Věštkyni, nýbrž je to kombinace Erbenova, výklad prostonárodní etymologie Tetína a Vidoně, vesniček ležících na silnici mezi Miletínem a Bělohradem.

Okolí Miletínské bylo již v prastarých dobách osazeno českým obyvatelstvem. Svědčí o tom názvy osad na -ín, -ov (posesiva), Poličany, čistě české názvy: Borek, Skála, Polsko (na Polšti), Dolenec, Dubenec, Vřesník, Bezník, Třemešná, Třebihošť, Rohoznice, Jahodná. Na -ov: Chroustov, Zelejov, Ouhlejov, Dechtov.*) Na -ín: Miletín, Tetín, Zvíčin (tak u Bělohradu, Zvičina, patrně doplň: hora v Miletíně), Trotina (Trotinka) od: Milota, Teta, Zvieka, Trota.

Kritický Alex. Bruckner popravil nám nemilosrdně Libuši a Tetu, a dospěl к výsledku, podle něhož dcery Krokový by musely zaměniti svůj rod.

Zrovna v okolí Miletína jak vidíme, můžeme potvrditi toto mínění Brücknerovo a rozmnožiti o Zvieku-Zvíčin a Trotu. To však Erbenovi nebylo známo.

Podle starých tradic spojoval se původ Tetína**) s dcerou Krokovou a strhl na sebe gloriolu starožitnosti, které by se stala tato báseň nebezpečna — ale nebyla dříve uveřejněna.

Erbenův Tetín v této básni patřil к tvrzi Miletínku, z něhož pocházel Diviš z Miletínka; jméno Tetín přichází v listinách poprvé roku 1544; nějakou dobu patřil též Albrechtu z Waldsteina. Naproti Tetínu je dvůr Falgov (Falgenhof) od Jos. Falge r. 1805 založený; na blízku je osada Vlkanov čili Vlkanka od svob. p. z Vlkanova r. 1767 založená.

Když Erben v zprávě své úkrytu dopřál zlatému stolci pod Z1 a-tou Bystřicí — vzpomeňme si, že к ní zabloudil i onen zlatý zvon