str. 184
POZNÁMKY K BÁSNI „KDYŽ JSEM ŠEL SKRZ DUBOVÝ LES".
(Čelakovský, Slovanské národní písně I. č. 8.)
Dr. František Tichý (Zd. Broman) otiskl v Listech fil. roč. XXXIX. (1912) str. 356 n. stať „Když jsem šel skrz dubový les"; pokusil se tam ukázati, že skladba, jíž shoda s básní „Kytice" v Rukopise Královédvorském právem dodala významu, není původu lidového, nýbrž že jest dílem F.„L. Celakovského. Prof. Jakubec v novém souborném vydání spisů Celakovského (Čeští spisov. XIX. stol. Čelakovský, sy. I. Praha J. Laichter 1913) skladbu sice zařadil mezi smíšené básně Celakovského, ale v poznámkách (str. 333 n.) připomíná, že původ její jest zatím nejistý. Dr. Tichý vrátil se ke sporné otázce novými „Příspěvky к studiu Slovanských nár. písní F. L. Celakovského" otištěnými ve výroční zprávě jubil, městského reál. gymn. v Berouně za škol. r. 1913—14. Důvody pro autorství v Celakovského jsou dru T. zejména známá místa z korespondence Celakovského s Kamarýtem, z nichž jest patrno, že oba přátelé si žertem posílali „lidové" písně z vlastní dílny básnické. К „těmto místům, jež autor sestavuje podle akademického vydání listů Celakovského připojil rozbor čtyř písní ze sbírky Slovanské nár. pis. a ukazuje, že autorem jest Čelakovský. (I. č. 5„; I. č. 8; I. č. 11; III. č. 19). Vysvětluje tyto „ohlasy" jednak snahou Celakovského získati pro český oddíl svého sborníku texty vyhovující požadavkům estetickým, jednak vlivem tehdejších názorů o lidové poesii. Uznávám jeho vývody, ale pokud se týče písně „Když jsem šel skrz dubový les" mám mínění v podrobnostech poněkud odchylné, které jsem již dříve sdělil s panem prof. Jakubcem (srovn. Laichterovo vydání Celakovského str. 335) a které tuto šíře rozvádím.
Báseň, o niž jde, skládá se ze dvou částí; o první (sfa 1—5) praví prof. Jakubec, že „jest ovšem hodně záhadná" „ (uv. m. str. 335) — souhlasím tu s drem Tichým, že autorem jest Čelakovský, ale připomínám, že neprávem považuje obrat „skrz les" za nelidový. V rukopisných sbírkách chovaných Národopisným museem českoslovanským nalezl jsem tento obrat dvakráte: Ve sbírce „Písně, tance a koledy v okolí nymburském" (č. 1): „Když jsem já šel skrz černý les, žaly tam dvě panny oves; podobně ve sbírce p. Březiny z Litic (č. 12):
„Když jsem šel skrz ten hustej les,
žaly tam dvě panny oves . . .
|
Obě písně jsou varianty motivu, o němž se dále ještě zmíním. Nepřihlížíme-li tedy к spornému textu „Když jsem šel skrz dubový les", máme obrat„„skrz les" doložen šestkráte: „Když jsem já šel skrz černý les" (Cel. I. č. 2); 2. „Když jsem já šel skrz ten černý les" (Cel. III. č. 6); „Nepudu já skrz ten les" v rukopisné sbírce Hankově (srovn. Tichý, Příspěvky str. 9); 4. variant z Nymburská; 5. variant z Litic; 6.
„Když jsem šel skrz ten náš les,
vyběhl tam na mě pes" atd.
|
|