str. 186
Tento cyklus jest soustředěn na oblast českomoravskou.*) Ze Slovenska znám jen 2 varianty, z nichž jedenje zlomkovitý. Mezi ostatními varianty jsou podstatné shody: text v Českém Lidu podává zkrácený var. Erbenův a zápisy Holasovy shodují se s Erbenem — podle ujištění vydavatelova, který otiskl jen strofy úvodní. Z moravských textů shoduje se var. Slavie s Erbenem, text Bartošův (č. 52) liší se jen tím, že chybí motiv vykopání a též výčet darů jest stručnější; variantu Sušilovu (č. 96) chybí zase dialog o darech, motiv vykopání jest zachován. — Verše úvodní, motiv vykopání a některé drobnosti látkové chybějí ve versích německých otištěných Erkem (viz nahoře), chybějí též versím lužickým. (Srovn. o nich dále při skupině II. A.) Z význačných shod versí českomoravských soudím, že v této skupině máme dosti svérázné zpracování mezinárodní látky, jehož nejbližší předlohy sluší hledati v textech německých.
Skupina II. A.
Typický začátek: Panímámo, kde je vaše dcera, (co dělá má milá), přišel jsem ji navštívit. Místo rozmluvy se žnečkami jest v úvodě dialog milencův s matkou mrtvé dívky. Cesta na hřbitov a rozmluva s dívkou, která líčí milému, že nemůže povstati, ježto ji tíží hlína. Hořekování milencovo tvoří závěr.
Přehled variantů. 1. České: Čel. I. 55 (č. 37); E3 182 (341); Jiříček III. 69.
2. Moravské: Bart. Akad. I. 7 (č. 5) (podrobnostmi zpracování blíží se skupině I.).
3. Slovenské: Mišík, Piesne zo Spiša 65 (161); SbMS II. 101 (dva var.).
4. Polské: Roger, Pieśni ludu pols. v Gór. Szląs. 152 (č. 296.). Erbenův variant (jakož i zápis Jiříčkův shodný s Erbenem) blíží se
textům tak řeč. špalíčkovým**); podle záznamu Zíbrtova (Bibl. přehled str. 33) vydal tuto píseň pražský knihař M. Gintl ve sbírce „Patero světských písní" (Praha 1831) a také ve sbírce Landfrasově (Sbír. 118te světských písní) z r. 1845 nalézám jeden var. Text Celakovského jest bližší ostatním zápisům na př. moravským. U Bartoše a Mišíka jest v úvodě — před dialogem s matkou — ještě přílepek, cizí této formaci látkové, totiž popěvek o milovníkovi, jenž si urazil kramflíček. Známe tento text i ze „sbírky Erbenovy (E3 252 č. 621). Jest to cizí prvek v této baladě. Ci snad chtěl lidový pěvec tím naivně naznačiti, že milý v této nehodě může spatřovati zlé znamení? Text Rogerův neobsahuje tohoto přídavku a začíná správněji přímo dialogem. Jest nepochybně českého původu.
Této skupině blíží se také dvě verse lužické: Haupt-Smoleř, Pjes-nički 1.34 (č. 6), II. 92 (105)***). Také v nich nalézám—bez epického
*) O versích polských nevím.
**) Srovn. na př. naříkání milencovo připomínající sentimentální skladby jarmarečnú
***) :Třetí text lužický (Pjesnički I. 88 č. 55) má úvod odchylný (hoch měl zlý sen),, ale některými rysy obsahovými blíží se naší skupině I. (motiv o darech).
|