|
@S@.189
č. 55), který má řadu rysů společných s texty naší skupiny III. Je tam motiv předtuchy neštěstí, dialog s matkou, rozmluva milenců o darech atd. — tedy vesměs rysy shodné, ale chybí epický začátek o službě a náhlém povolání na vojnu. Je-li správná domněnka L. Młynka (Lud. III. 356), že archetyp polských balad naší skupiny III. nevznikl v lidu, nýbrž kdesi při dvoře, pak by bylo jasno, proč byl připojen epický začátek: šlo o to přiblížiti baladu o mrtvé dívce prostředí nižší šlechty sloužící při dvorech magnátských.
Skupina IV.
Písně uvedených čtyř skupin jsou rozšířeny na území českomoravském (I., H. A), moravsko-slezském (II. A, II. B, III.) a polském (II. A, II. B, III.), Na Slovensku jest zastoupen cyklus I. (dvěma var.) а II. A (1 var.), vedle toho však máme písně obsahující látku o mrtvé dívce ve zpracování, které, jak se domnívám, vzniklo na Slovensku: Sokol-milenec vyletěl vysoko nad oblaky a vesele zpíval. Ptají se ho, proč je tak vesel. Odpovídá, že mu nikdo nezemřel, ale tu mu podávají zprávu o smrti milenčině. Jede к jejímu hrobu — následuje obvyklý dialog s mrtvou. Závěr bývá různý: útěšná slova milenčina, smrt milencova, někdy je dialog prostě přerušen a pod.
Máme vlastně jen varianty slovenské, neboť také texty ve sbírkách moravských jsou původu slovenského; svědčí o tom nejen důvody jazykové, nýbrž i místa zápisů, neboť téměř všecky moravské varianty jsou z osad při uherské straně. Také text polský, jejž znám, jest zapsán v oblasti slovenskému živlu blízké (Czarny Dunajec) Materyały IX. 123.
Přehled variantů.
1. Moravské: S2 93 (96), 176 (č. 174) (4 texty); BNP 48 (č. 57), 47 (č. 57a); Bart. Akad. 98 (č. 118), 100 (č. 120).
2. Slovenské: Koli. II. 131 (č. 12); Mišík 66 (č. 162), 106 (č. 269); Slov. Spevy I. 22 (č. 62), 23 (č. 63), 23 (č. 64); II. 59 (č. 153), 101 (č. 274); III. 131 (č. 380*)
*
Rozbor textů ukázal tuším aspoň tolik, že v písních o mrtvé dívce mění se především exposice, strofy tvořící jakýsi úvod к dialogu milého s pohřbenou milenkou. Jádro obsahu zůstává celkem nezměněno, ano shledali jsme, že některé motivy (na př. otázka, kam dívka dala
*) V téže oblasti zeměpisné byla často zapsána píseň obdobného obsahu. Začátek blíží se našim textům. Srovn. na př. u Kollára I. 392:
Vyletěl pták hore pod oblaky,
mal od peria nade všecky ptáky,
nade všecko stvoření; atd.
Je to milenec, který se vrací ke své dívce, rozmlouvá s ní, vypravuje, že je těžce poraněn a prosí, aby mu připravila hrob. Srovn. S2 184 (182); BNP. 58—60 (č 70 a-e); SI. Sp. I. 33 (č. 90) atd. Se začátkem písní naší skupiny IV. lze srovnati též písně líčící, jak sokol (milenec) volá к sobě dívku; „ona nevyšla, poslala posla", aby vyřídil, že není sama atd. Srovn. Erb.3 332 (113) a var. tam uvedené. Základní motiv všech těchto písní jest hojně rozšířen v lidové písni slovanské.
|
