Vážný náběh к studiu cikánské řeči stal se r. 1597. Toho roku vydal totiž Bonaventura Vulcanius v Leidě spis: „De litteris et lingua Getarum sive Gothorum . . . Quibus accesserunt specimina variarum linguarum". Na str. 100—109 mluví se De Nubianis erronibus, guos Itali Cingaros appellant, eorumque lingua, uvádí se 67 slov, flexe slovesa piava = piji. Bohužel, není udáno, v kterém kraji slova byla sebrána. Podle způsobu psaní se však zdá, že byla sebrána ve Španělsku, což je pravděpodobno i tím, že tehdy mělo Nizozemsko čilé styky se španělskem. Z pojednání tohoto vyplývalo již zřetelně, že cikánština není jazyk uměle sestrojený, nýbrž řeč jednotná.

Šlo tedy již jen o to, aby se určila kmenová příslušnost této řeči. O to se pokusil na podkladě jazykové stránky právě o 100 let později Johann Christoph Wagenseil.37) Ale Wagenseil nevzal si za podklad svého šetření pravou cikánštinu, nýbrž zlodějskou hantýrku, v níž ovšem mohl zjistiti mnoho hebrejských slov, a z toho důvodu prohlásil cikány za německé židy, kteří prý jsouce kolem r. 1350 pronásledováni skryli se v lesích.

Tento Wagenseilův omyl dobře vystihl náš A. Jaroslav Puchmayer28), který v své cikánské gramatice ostře rozlišil cikánštinu od hantýrky. Puchmayer byl uveden к studiu cikánštiny jen náhodou. Sám vypravuje, že koncem r. 1819 bylo ve Vranovicích na panství radnickém zadrženo 17 cikánů. Muži prý byli posláni do Plzně, ženy a děti zůstaly v Radnicích. A této příležitosti využil Puchmayer, aby se přiučil cikánštině. Puchmayer, bohužel, nezjistil přesně, odkud cikáni ti pocházeli, jak dlouho v Cechách se již zdržovali, ale přes to stalo se jeho dílko, psané jasně a s přesnou transkripcí, základem dialektu t. zv. českých cikánů. Později bylo farářem Ješinou přepracováno a rozšířeno.20)

V době Puchmajerově byl však již cikánský „problém" v hlavních rysech rozřešen. Na sklonku 18. století totiž současně, ale na sobě nezávisle, tři badatelé ukázali na Indii jako na pravlast cikánů. Byli to Henrich Moritz Gottlieb Grellmann30), William Marsden31) a Jacob Carl Christoph Rüdiger.32) W. Marsden upozorňuje na velkou podobnost cikánštiny s hindústání, Grellmann prohlašuje Hindústán za původní vlast cikánů a podobně Rüdiger míní, že cikáni pocházejí z Indie a jsou původně Hinduové. Později hájí indický původ cikánů F. R. Spengler v spise: Dissertatio historico-juridica de Cingaris sive Zigeunis, v Leidě 1839. Spengler dokazuje již také jednotný původ všech evropských cikánů.