VRÁŽ.

V článku o Vráži jsem vyslovil náhled, že vyvýšeniny, nazvané Vraže, byly za dávných dob místy primitivního náboženského kultu, na nichž se provozovaly „magicae artes". Na dotvrzení uvedl jsem okolnost, že proti třem takovým vrchům v okolí Prahy — z nichž dva dodnes jsou zalesněny — vznikly klášterní samoty, zasvěcené sv. Janu (Ivanu), jehož svátek spadá do počátku léta. (Skalka u Mníšku, sv. Ivan u Karlštejna, sv. Ivan u Komorního Hrádku). Pan prof. Janko připojil k tomu případně výklad o významných slavnostech přírodních rázu náboženského u Slovanů (Cechů), konaných na př. o slunovratu letním, jež mohly býti konány na místech oněch, nazvaných Vraže.

Budiž dovoleno k tomu připomenout i přečasto uváděný citát z Kosmy (Fontes II. s. 136/7, Kosmas III. 1) o Břetislavovi II., jenž po svém nastoupení r. 1092 horlivě se staral o vyplenění pohanských obyčejů v Cechách.

Pražský kanovník Kosmas byl v době nastoupení Břetislava II. již blízek padesáti let; z horlivosti, s kterou velebí Břetislavovu usilovnou snahu, je znát, že byl patrně na provádění knížecího rozkazu velmi činně účasten. A to tím spíš, když biskup pražský Kosmas (tehdy ještě nevysvěcený), — s nímž kanovník Kosmas sdílel též záští vůči slovanské liturgii Sázavské — jevil v pronásledování pohanských obyčejů nemenší horlivost než kníže sám.

Kanovník Kosmas píše, že Břetislav, „religionis zelo succensus nimio, omneš magos, ariolos et sortilegos extrusit regni sui e medio". Lze pravděpodobně předpokládati, že třemi latinskými názvy pro vykonavatele pohanských obřadů překládal autor trojí název český. Víme-li, že sors v staré češtině znamenalo vrážě, není nemožno, že Kosmas, když uvádí „sortilegos", mínil tím názvem „vrahy", neb „vrážce", jméno uchované v následujících stoletích aspoň ve jménech osobních.

Kosmas praví dál, že Břetislav „similiter et lue o s sive arbores, quas in multis locis colebat vulgus ignobile, extirpavit et igne cremavit". Vykládá pak, jaké to byly pohanské obyčeje, jež Břetislav kázal vyhubit — a které patrně Kosmas biskup i Kosmas kanovník jeho jménem stíhali.

„Item et superstitiosas institutiones, quas villani, adhuc semipagani, in pentécosten tertia sive quarta feria observabant (exterminavit)." Kosmas uvádí výslovně, že některé ty obyčeje pohané konali o letnicích — tedy v době, do které spadají asi svátky svatojanské; — „offerentes libamina super fontes, mactabant victimas et daemonibus