věcný seznam a rozsáhlá bibliografie. Tím nejsou ovšem všechny obory antropologie vyjmenovány a také nejsou v této knize zpracovány; tak není tu stať o mozku a vnitřních orgánech vůbec, antropologie dítěte, sociální antropologie a j. Kmenové rozdíly, pokud jeví se fysickými znaky, jsou někde velmi detailně jinde stručně uvedeny, pokud jsou v souvislosti s kapitolami výše uvedenými, ale v celek třeba stručný v textu shrnuty nejsou; a totéž má platnost i při výčtu literatury. Autor je si ovšem vědom, že nevydal učebnici antropologie v celém jejím rozsahu, ale zpracovati veškeren materiál, namnoze dosti neúplný v tom rozsahu a hloubce, jak to učinil v této knize, bylo by vyžadovalo ještě mnohem delšího času. Proto spokojil se podrobným vydáním části hlavní a prakticky nejpotřebnější.

V části první, všeobecné, probírá Martin v obsáhlém úvodu pojem, úkoly a systémy antropologie, historický přehled, hlavní příslušné stati z teorie vývojové, podává přehled nejstarších kostrových nálezů se stručným oceněním, přehled teorií, kde vznikl člověk, a klasifikaci plemen lidských. Druhý hlavní díl této části je věnován antropologickým metodám. Co na základě dvacetileté učitelské zkušenosti slovem, obrazem nebo diagramem bylo možno znázorniti, je tu podrobně probíráno. Popisuje zde, jak získávati data z materiálu živého, jak z mrtvého, jeho upravování, preparovaní, konservování, registrování, balení a j. Značné místo je věnováno odborné vědecké výzbroji, správným způsobům fotografování, rentgenování, znázorňování kresbou různými přístroji, získávání plastických reprodukcí odlíváním sádrou, želatinou a glycerinem, otisky ruky, nohy, různé diagrafy a pod. Další stať probírá různé metody popisování a měření, volbu předmětu a j. Posléze jsou tu velice obšírné kapitoly z metod statistických: vypočítávání indexy, průměry, rozmanité koeficienty a korektury, к nimž třeba přihlížeti při konečném zpracování sebraného materiálu a ocenění.

Co v této prvé části pověděno bylo všeobecně, opakuje se u všech dalších oddílů knihy, tak že je tu nejen probráno, která data se mají sbírati a jak, nýbrž i vyloženy jsou metody zpracování а к srovnání nově získaného materiálu uvedeny jsou někdy velmi podrobně dosavadní výsledky badání té které otázky se týkající. Tak v části o somatologii pojednává nejprve o technice somatometrické, t. j. návod o celkovém pozorování, o instrumentariu, důležitějších bodech na hlavě a těle, projekční míry délkové, míry obvodové, váha, míry hlavy a jednotlivých částí; dále technika somatoskopická, t. j. celkový habitus těla, kůže, vlasy, oči, zuby, různá pozorování fysiologická a pod. V druhém oddilu této části je shrnuto dosavadní badání nejprve o těle jako celku, tedy výška u různých národů, extrémy (trpaslíci, obři), vzrůst v různých dobách věku, váha, atd.; na to přechází к jednotlivým částem těla a podává výsledky nynějšího studia o nich. — A dle tohoto postupu jsou zpracovány i další části kraniologie a osteologie.

V rejstříku literatury uvedeny jsou nejprve všechny odborné časopisy evropské i jiných mimoevropských společností, a potom literatura antropologických prací sestavená dle hesel, jak v knize jsou probírána.