str. 227
Prof. Václav Šlosar: Jan Vitovec, husitský válečník, v slovinském podáni historickém a lidovém. IV. výroč. zpr. stát. jubil, reálky cis. a krále Františka Josefa I. v Příbrami za škol. r. 1913/14.
Husitský válečník Vitovec, který ve službách hrabat Celjských, později Ladislava Pohrobka i císaře Bedřicha, proslul jako vojevůdce a diplomat, žije ve slovinském podání lidovém, zejména v písni „Lam-bergar in Pegam", líčící souboj statečného hraběte Lamberga s nestvůr-ným Pegamem (t. j. Čechem). Kratičká stať prof. Slosara (5 str.) reprodukuje historické zprávy o Vítovcovi podle kroniky Cejlské, připojujíc obsah a český překlad slovinské balady. Text — ve slovinských citátech, jež autor uvádí, jest několik nedopatření — jest vzat ze sbírky Korýtkový, jejíž zápisy nejsou spolehlivé (autor pramene neuvádí). Skoda, že se autor nezmínil o vztazích této písně к epice jihoslovanské, na př. к písni o ženitbě cara Dušana s dcerou latinského krále Mijaila (Vuk II. 29; vyd. z r. 1841-65).
Dr. Boh. Vydra: Nářečí ve spisech Terezy Novákové. (Rozbor gramatický.) III. zpr. českého dívčího lycea u sv. Voršily v Praze za r. 1914/15. (Str. 26.)
V povídkách a románech Ter. Novákové, líčících život východočeského lidu, autor rozeznává stopy dvojího nářečí: 1. východočeského (Jan Jílek, Úlomky žuly, Jiří Smatlán, Děti čistého živého, Dvě stařenky) a 2. českomoravského (Na Librově gruntě a poněkud v románě Drašar). Prostudovav svědomitě příslušnou literaturu, podává hláskoslovný rozbor a formuluje výsledky svého zkoumáni takto: „Máme-li oceniti s kritického stanoviska správnost a přesnost dialektologických záznamů Ter. Nov., jest nám uznati celkovou spolehlivost jednotlivých zápisů, a pokud známa jsou nářečí východních Cech z prací českých dialektologu, podstatnou shodu s jejich údaji." Vytýká, že autorka nedbala někdy náležitou měrou typických sousloví, že její zápisy nevystihují leckdy přesně fonetické podstaty atd., uznává však, že „český dialektolog nalezne i v spisech T. Novákové leckterý pěkný a pozoruhodný doklad." J.H.
|
|