str. 231
vědy moravské, spolu s J. Klvaňou napsal text к 3. seš. Moravských ornamentů, Haardtovu Příruční mapu markrabství Moravského a vévodství Slezského opatřil českými názvy místními a v letech 1888—1893 redigoval Časopis muz. spolku olomuckého (roč. V.—IX.).
Z prací Houdkových věnovaných národopisu a dějinám agrárním uvádíme tyto:
1. časopis Matice moravské:
Zřízeni selské v Loučanech z r. 1525 (roč. X.). — O stáří osad moravských na základě zpráv listinných (XV.). — O písni Siladi a Hadmaži (XVI.). — Historické písně slovenské v kancionále turolúckém (ibid.). — Pověsti o černokněžnících a jejich výklad (XVII.). — Budečko, Buděčko, Buděcko (XXXI.) atd.
2. Časopis muz. spolku olomuckého:
O významu staroslovanské zádruhy (II.). — Které osady moravské založeny jsou r. 1785, tedy právě před jedním stoletím (ibid.). — Jsou-li mor. Valaši původu rumunského (III.). — К výkladu jména Senice (III.) — O způsobu stavby dědin moravských VI.) — Kancionál boršický (spolu s J. Klvaňou) (ibid.). — Prostonárodní malířská škola moravská (VIL). — Příspěvek к dějinám kroje lidového na Moravě (IX.) — Slovenský kancionál Daniela Kůžky z r. 1674 (X.). — Z obecní truhlice Loučanské (XI.). — Valašská zaklinači kniha (XII.) — Hanácké počítací známky (tamže) atd. Kromě toho sestavil pečlivý přehled obsahu prvních dvaceti ročníků Časopisu (XXI.) připojiv rejstřík věcný a místní (tamže). V Českém Lidu (roč. I.) sdělil zajímavé výňatky z moravské knihy o zaklínání duchův (rukopis z 1. polov. XVIII, stol.), v roč. II. otiskl studii Hanácký grunt, v roč. IV. podal příspěvek к otázce o starých krizích kamenných, ve Slovenských Pohľadech (1894) pojednal o písních kancionálu turolúckého atd.
Práce Houdkovy vyznačují se střízlivostí úsudku, svědomitým zpracováním látky a důkladnou znalostí lidového života. Tak na př. v pojednáni o černokněžnících (ČMM XVII.) srovnal tradice moravské s jihoslovanskými, maďarskými, rumunskými, polskými i lužickými a opíraje se o známou studii Jagičovu „Die südslavischen Volkssagen von dem grabancijaš dijak und ihre Erklärung (Arch. f. slav. Phil. II.) vyvrátil domněnky Mikšíčkovy a Přikrylovy. Ještě významnější byla jeho stať o písni Siladi a Hadmaži (ьММ XVI.). Text této skladby otiskl totiž Kollár ve svých Zpievankách (I. 45 n.) poznamenav, že ji vydal z několika starých listů, jež farář Em. Louček ve vazbě jedné knihy nalezl a jemu poslal. Maďarský etnograf A. Herrmann a po něm S. Czambel obviňovali Kollára, že se dopustil úmyslně nebo nevědomky mystifikace dokazujíce, že slovenský text Kollárův podává jen neumělý překlad znění maďarského. Avšak Houdek v uvedené rozpravě ukázal, že píseň jest již v kancionálu turolúckém z r. 1684 a vyvrátil takto dohady Czambelovy. (Srovn. mé poznámky v Arch. f. slav. Phil. XXXIII, str. 274 n.). J.H.
@---------------------
Při dotiskování tohoto svazku NVČ došla zpráva, že Dr. Josef Karásek zemřel 2. července t. r. Pracoval horlivě a svědomitě v rozmanitých oborech slavistiky překonávaje svou vzácnou energii zákeřnou, vleklou chorobu. Ještě do tohoto čísla našeho časopisu přispěl zajímavým článkem. Obšírnější nekrolog podáme ve svazku příštím.
