str. 239
zajímavé pro sociální řády drobných městeček a osad (str. 83—97), popis lidového tance s notami (113 sl.), o moravském zvonaři Janu Benešovském ze sklonku XVI. stol., při tom otištěny různé nápisy na jeho zvonech, také české (str. 141—159).
Oberschlesien. Seš. 1. Z prvního čísla (roč. 1916) známého časopisu věnovaného hornoslezské vlastivědě, vyjímáme: Bilder aus dem oberschlesischen Volksleben. Von Verbandsbibliothekar Kaisig. Autor stručně reprodukuje své rozmluvy s polskou — ovšem již značně zněmčenou — ženou, její názory o volbách, o novinách, pohádkách atd. Poučný doklad, jak germanisace zasahuje nejširší vrstvy polského obyvatelstva v pruském Slezsku.
Записки императ. русс, геогр. общества přinesly v 39. svazku (1914) studii Olgy P. Semenové Жизнь „Ивана". Очерки изъ быта крестьянъ одной изъ черноземныхъ губернш. „Ivan" — tof typický mužík. Jeho život od kolébky až do svatby líčí. obsáhlá kniha v těchto kapitolách: 1. Rodiče Ivanovi. 2. První doba dětství Ivanova. 3. Ivan na nohou. Další doba dětství. 4. Doba od 7.—11. roku. 5. Ivan ženich. 6. Svatba. Souborná bohatě dokumentovaná studie psaná beze vší sentimentality a causeristické líbivosti mohla by býti vzorem pro podobné práce především na př. o dí-tět slovenském.
Mythen, Sagen, Märchen vom alten Grenzland am Isonzo. Volkskundliche Streifzüge. Bearbeitet von Anton v. Mailly. München, Hugo Schmidt (1916) str. 92. Knížka má spíše buditi v širších kruzích obecenstva zájem také lidopisný *pro zemi archeologicky zajímavou a zvláště svými krajinnými půvaby vábící široké kruhy. Pro odborníka nemá hrubě ceny ani jako sbírka materiálů v titule naznačených; podány jsou příliš málo přesně. Nezdá se, že by spis. byl zvláště vyzbrojen ve vědě, které chce podávati jakési nové materiály. Není ani viděti, že by v originále znal domácí literaturu slovinskou. Tak promlouvá o pověsti o Zlatorogu, která se stala šíře známou v básnickém zpracování Rud. Baumbacha, jakoby o lidové pověsti rozšiřené mezi slovinským lidem zvláště v horských krajinách pod Triglavem, ačkoliv bylo již dokázáno, že jí lid nezná ani v tom kraji, kde byla lokalisována, ani Rud. Baumbach jí nepoznal z lidu (v. J. A. Glonarovo pojednání v Čas. za zgodov. in narodopisje VII., 34—106, o tom něm. zpráva v Zs. d. Ver. V.-Kunde 1913, str. 306). Dovolává se leda místy Fr. S. Krausse, který však z těchto nejzápadnějšich krajů jihoslovanských ve svých hojných pracích o juhoslovanské lidovědě neměl přímých materiálů. Všude z knihy prozírá silné německé stanovisko spisovatelovo, který všude a vesměs nalézá vliv německé kultury a německých tradic, ačkoliv etnický živel německý jest v tomto kraji nepatrný, a kde byl, assimiloval se zvláště převážnému živlu slovinskému, což ovšem spis. nikterak nezamlčuje. jpa.
@--------------------------
Václav Vážný vydal v Světové knihovně č. 1227—28 překlad Litevských písniček a pohádek a předeslal jim dosti obšírný úvod (sir. 3—19), více o minulosti litevského národa, a jen několik všeobecných slov o jich lidové poesii. Připomněl sám, odkud čerpal. Polovici knihy zaujímají „písničky" (str. 19—66) a polovici pohádky (str. 69—125). Tyto poslední čerpal ze sbírek u nás velmi rozšířených, Schleicherovy a Leskien-Brugmannovy. Skoda, že nečerpal ještě z jiných sbírek, ani z Jurkschatovy ani ze sbírky jen v polském překlade Dowojny-Sylwestrowicze vydané. Velikou sbírkujlitevských pohádek vydal J. Basa na v i c i u s. „Lietuviskos pasakos y vairios" ve 4 sv. v Chicago 1903—5. Mám o ní jen stručný bibliografický záznam. U nás tiskl litevské pohádky v českém překlade ještě farář P. Vojtěch Srba v „Záhorské kronice" IV.-V. 1908—9 ze sbírky bohužel neudané. Jeho překlady jsou velmi zajímavé a budtež tu zaznamenány, neboť sotva budou šíře známy, jelikož i řečený časopis jest velmi těžce přístupný. jpa.
@-----------------------
|
|
