str. 240
Schweizer Märchen von Hanns Bächtold. Mit Bildern von Lore Rippmann Basel 1916, str. 314.
Mladý švýcarský učenec, který již Jegerlehnerovu sbírku pověstí a pohádek z dolního a horního Wallisu opatřil rejstříkem a dosti obsažnými poznámkami bibliografickými (v publikacích švýcarské společnosti pro lidovědu sv. 6 a 9 r. 1913), pořídil v této knížce výběr švýcarských pohádek, patrně jen německých. V předmluvě poukazoval na sbírku br. Grimmů poprvé vydanou r. 1812 za bouří Napoleonských, která také obsahovala několik čísel ze Švýcarska. Podotýká tu výslovně „rein und unverfälscht, sowie sie sich das Volk erzählt, sind sie wiedergegeben, mit allen stylistischen Feinheiten und Härten", ale dovolujeme sio tom jistou pochybnost. Neboť srovnáváme-li čísla vybraná jím z Jegerlehnerovy sbírky, poznáme ihned, že byly od vydavatele větší menší měrou stylisticky přepracovány. Mimo to čerpal z bohatých poetických pokladů sebraných švýcarskou společností lidovědnou, jak v předmluvě poznamenal. A hojně také čerpal ze Sutermeisterovy sbírky. Účelem své- knižky považoval Dr. H. Bächtold bu-diti lásku a zájem pro lidovou poesii i pro domovinu vůbec. Proto zbavena knížka vší učené přítěže, ale myslím, že by nebyla čtenářů ani ze širšího obecenstva zapudila, kdyby byl vydavatel aspoň v obsahu byl stručně uvedl, odkud které číslo čerpal, a vděk odborných kruhů byl by si získal. jpa.
@---------------
1. seš. roč. 1916 časopisu „Zeitschrift für deutsche Mundarten" jest vyplněn obsáhlou bibliografií „Deutsche Mundartenforschung und -dichtung in den Jahren 1912—14." Dokončení v příštím sešitě.
@---------------------
Kretka. Pan prof. Zubatý ukázal v předešlém čísle (s. 4—6), že rčení „šátek na kretku uvázati", znamená uvázati šátek na hlavu tak, že se „podobá krtčímu tělu s tlapkami vzadu vyvrácenými". Dodává, že v středních Čechách říká se tomu způsobu vázání „na babku."
Případný výklad p. prof. Zubatého dává podnět к analogickému výkladu rčení „na babku". Babka je běžný lidový název pro chrousta (srv. „má peněz jako babek"). Podoba šátku hladce utaženého na hlavě a s dvěma zčepýřenými konci uzlu v týle připomíná stejně krtka s vyvrácenými tlapkami, jako hladké krovky chrousta, obráceného hlavou dolů, s dvěma vějiřovitými tykadly.
Obojí přirovnání vzniklo přirozeně při práci v poli. V. Tille.
@--------------------------
V Časopisu musea král. Českého č. 1.—-2. r. 1916 uveřejnil V. Dvorský velice cennou studii Poloha měst v Čechách. Na několika stranách shrnuto zde tolik zajímavého a bystrého pozorování, a to tak zhuštěně, že mám za to, že autor naznačil nám tu stručný program větší práce. A bylo by opravdu škoda, kdyby četné, skoro letmo naznačené myšlenky nerozvedl detailněji a obšírněji. Cechy, myslím, jsou zvláště vhodný pro podobné studium svojí uzavřenou a centrální polohou. Také nemalou výhodou je velký rozvoj české archeologie; Pičovy archeologické mapy nevyhovují sice, ale i tak mohou poskytnouti pro výše uvedenou práci materiál cenný. Ostatně v dohledné době možno očekávati vydání nových úplnějších. Chtk.
@---------------------
Prof, brněnské techniky dr. Ot. Kallauner, otiskl v „Chemických Listech" stať „O lidové keramice moravské a severouherské", v níž vyslovil některé náhledy, příčící
|
|
