str. 241
se soudům dosavadního badání. Tak o známých „loštických pohárech", jejichž povrch je poset zrnky, jakoby stavenými, z čehož bylo usuzováno, že výrobky před pálením byly polévány a že polev při pálení se u nich zavařil. Dr. Kallauner k tomu upozorňuje, že zrnéčka ta mohla vzniknouti i tak, že „povrch poháru přišel ve styk s větším množstvím tavidel, na př. s popelem dřeva, čímž vznikl na stykových ploškách povrchu pohárů s tavidly polev, který se v žáru pak svařil". V dalších vývodech zabývá se otázkou původu českých fajansí. Přikloňuje se tu к staršímu mínění (Kouly, Niederla), jež hledalo přímou souvislost s italskými vzory: tím, že znalost její byla do českých zem! přenesena italskými hrnčířskými mistry, kteří povoláváni byli šlechtou, milovnou umění a přepychu, na jej! dvory. Svědčí mu o tom zprávy, historicky poměrně hojně doložené, že v XVI. stol. šlechtičtí synové po dokončení studia v domovině bývali posíláni do Italie a jinam do ciziny, aby si tam osvojili řeč i mrav a seznámili se s vynikajícími muži ve vědách i v uměni. Umění milovní mladí šlechtici seznali jistě v Italii překrásné majoliky a je možno, že se přičinili o jej! zavedeni do své domoviny. Mimo to dovolává se doložené zprávy, že v počátku druhé polovice XVI. stol. (po r. 1551) vystěhovali se na Moravu z různých míst severoitalských, též z Benátek, řemeslnici, ano i dva šlechtici, kteří se byli v Italii přiklonili к učení novokřtěnců a kteří pro své vyznán! v Italii byli pronásledováni. Na Moravě usadili se zejména ve Slavkově, kde tvořili dvě společnosti. Dle dra Kallaunera je proto s velkou pravděpodobnosti za to míti, že na Moravu výrobu fajansovou zavedli novokřtěnci italští a že výroba toho zboží dostala se sem tedy přímo z Italie a ne prostřednictvím novokřtěnců švýcarských a tyrolských. Na prostřednictví to usuzoval na př. Kretz, jenž nacházel analogický způsob rozčlenění maleb obrub a dna u talířů mezi fajansemi švýcarskými a moravskými, jakož i tu okolnost, že talíře obojích uvedených proveniencí opatřeny jsou na spodu ouškem, kterým se protahuje šňůrka, aby se mohl talíř zavěsiti. - Konečně Kretz domnívá se viděti vzor habánských džbánů moravských na př. ve džbánu z r. 1599 z Winterturu, chovaném v umělecko-průmyslovém museu v Berlíně. Proti tomu prof. Kallauner upozorňuje, že obdobné rozčlenění maleb u obrub je nejen mezi fajansemi moravskými a švýcarskými, nýbrž i mezi moravskými a italskými i francouzskými Rovněž i jiné ještě fajanse, než některé naše a švýcarské jsou opatřeny otvory umožňujícími jich zavěšení. Konečně Kallauner nenalézá shody v malbě a ornamentu mezi starými fajansovými džbánky moravskými a džbánem winterturským. Vývody své, v nichž zabývá se podrobně technikou hrnčířskou, zejména polevu, končí slibem pokusu „o roztřídění fajansových výrobků na základě chemického rozboru polevu, resp. určeni poměru kysličníku olovnatého a ciničitého v něm, na určité skupiny stejného technického způsobu výrobního. Někteří mistři udržovali jistě v tajnosti mícháni polevu a tak jednotlivé dílny budou míti svoje polevové typy." Není pochyby, že tlm postupem by se získal nejbezpečnějši základ pro roztřídění naší keramiky a stanoveni typů jednotlivých míst výrobnich. -z.
@-----------------------------
Ješek Hofman vydal úvahu „Vesnická a školní musea" (str. 10, zvi. ot. z Agrárního Archivu III., č. 2), v níž probírá vývoj a dnešní stav myšlenky vesnických museí a pokouší se určiti výhledy její pro budoucno. Nepopírá závažnosti námitek, které u nás pronesl již před dvacetiletím proti četnému zakládán! venkovských musel prof. Niederle. Přes to však se přimlouvá za školní, vesnická musea, jež by ovšem musila býti ústavy zvláštního typu, ne mechanickým napodobením a nezdravou konkurencí museí ústředních a krajinských (okresních). Dle něho: mluví-Ii se o museích vesnických, není třeba zamítati tuto plodnou myšlenku lidovýchovnou, ale je nezbytno zařaditi jejich organisaci převážně do odboru vychovatelství a vynasnažiti se hned s počátku o jejich úzkou souvislost se školou. Vychovatelský úkol museí vesnických byl by jejich úkolem hlavnim
|
|
