str. 263
k nim jindy přistoupí Šalamoun, ib. 366) a v básních jihoruských podobně (buď jen tři jména nebo Adam, Abraham, Jakob, Noe, Mojžíš, Ježíš Návin, Samson, Alexandr Makedonský, Salomon, David, Trojan, Ulijan, Maksimian). A v nové poesii umělé najde se u básníka, který rád přejí-mává themata lidová, v Puškinove básni „Vousy", (z r. 1816) s podtitulem : Filosofická oda. Mudřec (ohlas Bernardova „sapiens" ?) vida husara se zálibou pohlížejícího na svou krásu, když si kroutí knír, vykládá mu myšlenku thematu, kterou obrací na jeho povolání i úpravu těla, a hned položiv ji jako thesi užije otázky po věcech byvších (Soč. 1900. I. 16e):
Гусаръ, н-Ьтъ вЬчнаго въ природь!
Какъ ода всл-Ьдъ похвалной одЪ,
Проходятъ царства и в-Ька.
Скажи: гдЪ стЪны Бабилона?10)
ГдЬ драмы тотдя Клеона?
Умчала все времень р£ка.
|
Tyto příklady, které ovšem nikdy nemohou býti všechny, ale pokud dnes bylo možno sebrati, jsou typické zvláště se stanoviska dějepisného, naznačují rozšíření thematu a jeho formule, hlavně v jeho úpravě samostatné. Byly a jsou ještě i v jiných literaturách evropských11), také vzdálenějších (arménské), nacházejí se rovněž, jak,vidno z příkladů ruských, všude jako část poučné básně „Spor duše s tělem".12)
A v té úpravě už ve XIV. století je poznala literatura česká. Je tu dosti rozsáhlý výčet (Výbor I. 365)13), je vlastní formule (367) zaostřená tím vtipněji, že se týká lékaře:
Petr Mohucký kam sě děl,
mistr, jenž lékařstvie věděl?
|
К tradici toho thematu a jeho básnické úpravy hlásí se tedy několik písní pohřebních ze vzpomenutých kancionálův. Známe jich odtud celkem šest. V Kancionále Matyáše Devotyho, kantora vraclavského, z r. 1702 (č. 162 sg A 10) jako č. 10. je píseň obsahující totéž thema i formuli, avšak bez výčtu jmen, vzpomíná toliko význačných vlastností tělesných nebo duševních, které stejně jako vše propadají smrti; tou se obírati nemíníme, je také ceny velmi chatrné. Ostatních pět ukazuje trojí úpravu. V kancionále Martina Radouše z Hostivic z r. 1783 (sg Aa 78) na listě 27. čteme:
1. Proč svět rytířuje, (pod bídnou závratí14),
jeho[žto] sláva i moc marnosti,
jehožto veselost zde nemá stálosti,
tak je, jak se můž nádoba hrnčířova roztlouci.
|
10) V tomto verši var. (16. Prim. 234): Илюна? A v dalším verši zmíněný Kleon je nepochybně lapsus memoriae za Kleofon, o jehož komediích zmiňuje se Aristoteles (ib 23b).
11) Veselovskij, m. u. 366, uvádí Wickram, Irreitend Bilger se jmény: Samson, Alexandr, Clitonius, Eurialus, Elatrius.
12) Tak v lit. anglické (Anglia II. 225) se jmény Samson, Caesar.
13) Samson, Achilles, Saul, Jonathan, David, Nathan, Pyrrhus, Absolon; Esther, Bersabé, Elena, Judyt, Rachel, Dido, Dalida; Aristoteles, Horác, Virgil, Augustin, Jan, Beda, Řehoř, Jeroným, Bernard i Ambrož.
14) Druhá půle verše, která tlumočí latinské „sub vana gloria" (Migne m. u.) je v rkpe: pod bídná brzy zvrátí, porušením, jehož nedovedu nahraditi zatím lépe.
|
